Kemp Karolina, TachovKemp a ubytování RadavaSportkemp Doubí - Jižní ČechyChatky Zrůbek - ubytování SlapyKemp Podroužek - jižní ČechyKemp a restaurant BezdrevKemp Keramika

Rekreační středisko a kemp Pod Lipou

 

Stát: 
Česká republika
Kraj: 

Informace

Popis

Rekreační středisko Pod Lipou se nachází v malebném kraji Litoměřickém v blízkosti města Roudnice nad Labem. Památná hora Říp je od střediska vzdálena pouze 8 km. Okolní příroda spolu s řekou Labe vytváří specifický ráz této krajiny, známé jako "Zahrada Čech".

Ubytovací kapacity:

  • V areálu rekreačního střediska se nachází 9 chatek se čtyřmi lůžky.
  • Každá chatka je vybavena kompletním sociálním zařízením.
  • Celková kapacita je 36 míst.
  • Uprostřed chatové osady je restaurace se společenskou místností.

Areál střediska:

  • Mapka zobrazuje rozmístění chatové osady Pod Lipou.
  • Středisko se nachází na pravém břehu labe.
  • Vzdálenost od řeky cca 200 metrů.
  • Půjčovna sportovních potřeb.
  • Sportovní vyžití na hřišti v areálu a v okolí střediska.

 

V Případě zájmu o rekreační ubytování v okolí kliknete ZDE: Ubytování v rekreačních zařízeních, nebo kempech, chatách, penzionech v Ústeckém kraji

Tým Kempy-chaty.cz

Galerie
Kontaktní formulář
REZERVACE
Termín pobytu
Informace

Souhlasím se zasíláním novinek

To prevent automated spam submissions leave this field empty.
CAPTCHA
Tato otázka je pro ověření, zda jste opravdový návštěvník a ne automatizovaný spamový robot.
9 + 5 =
Vyřešte tento jednoduchý matematický příklad a vložte výsledek. Např. pro 1+3 vložte 4.
Kontakt

 

Pro zobrazení kontaktů se přihlaste nebo zaregistrujte

Recenze

Komentáře

Přidat komentář

Okolí

Okolí střediska

Roudnice nad Labem
(195 mnm, 13 800 obyvatel)
Erb Město Roudnice nad Labem vzniklo na obchodní cestě, vedoucí od Prahy do Horní Lužice, kterou v její blízkosti křižovala saská stezka. Brod u řeky Labe byl ideálním místem pro odpočinek či pro jednání obchodníků. Nedaleko brodu již tehdy vyvěral rudný pramen, od něhož je odvozován název města (Rúdnice). První zástavba se nacházela na levém břehu řeky Labe pod západním a východním ostrohem. Tak jako každé jiné město prošla i Roudnice nad Labem během své existence historicky významhými léty, po nichž následovala stagnace. Doba slávy bývá krátká, ale přesto je vodítkem dějinné osy, krizová léta naproti tomu varovným mementem. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, kdy jsou zmiňováni roudničtí arcijáhni jako svědkové majetkových převodů. Roudnice nad Labem se stala zbožím pražských biskupů (později arcibiskupů) a místem jejich stavebního zájmu a častých pobytů. Na východním ostrohu nechali na přelomu 12. a 13. stol. postavit kamenný hrad. Po Pražském hradu druhou světovou stavbou v českém knížectví. Stavebníkem mohl být biskup a kníže Jindřich Břetislav, pochovaný v Doksanech v r. 1197. Poslední pražský biskup Jan IV. z Dražic vybudoval v Roudnici kostel sv. Václava se špitálem a v r. 1133 klášter augustiniánů kanovníků s kostelem a most přes řeku. Dalším důležitým datem je rok založení Nového Města Janem Očkem z Vlašimi v r. 1378 v obvodu, který vyhovoval až po 19. století. Husitské války byly pro Roudnici nad Labem pohromou. Nejničivější ze tří vpádů bylo přepadení v r. 1421, kdy Žižkova vojska zničila klášter. Toto centrum duchovního života, umění a vědy již nikdy nebylo obnoveno. Město přešlo po husitských válkách do rukou rychle se střídajících světských majitelů, z nichž žádný nebyl inspirátorem významného činu. Kladný výsledek nepřinesla ani snaha purkmistra a rady města Roudnice nechat potvrdit po smrti Jana Smiřického (1453) rozšířené soudní a občanské pravomoci. Druhá velká doba nastává příchodem Lobkowiczů, které předcházel v r. 1587 sňatek Polyxeny z Perštejna s Vilémem z Rožmberka. Vilém získal Roudnici v r. 1577 a pokládal ji za důležité místo svého panství. Zveleboval ji podle nejnovějších hospodářských metod, na nichž pracoval odborník Jakub Krčín z Jelčan a prováděly se i stavební úpravy. V době působení nejvyššího kancléře českého království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (manželství s Polyxenou uzavřel v r. 1603) se práce v obou směrech zintenzivnily. Klášter a kostel kapucínů byl dokončen v r. 1628, opravoval se augustiniánský klášter a kostel sv. Václava. Léta rozkvětu završil Václav Eusebius z Lobkowicz, který nechal postavit za účasti čtyř architeků Pietra Colomba, Francesca Carattiho, Carla Orsoliniho a Antonia Potry na místě hradního areálu mezi lety 1652 - 1684 raně barokní čtyřkřídlý zámecký komplex, kde našla přístřeší obrazárna vynikajících kvalit, knihovna, archiv, hudebniny a vzácný zámecký mobiliář: stavěl se letohrádek, jízdárna, pivovar, zakládaly se ovocné a okrasné zahrady, byl vybudován plán na výstavbu mostu, protože ve třicetileté válce byl gotický most zničen. V hospodářské prosperitě bohatli i měšťané, takže na konci barokní doby bylo možno zaznamenat výstavné renesanční domy na horním náměstí s renesanční radnicí v čele. Tehdy byl opraven požáry zničený kostel narození Panny Marie, postaveny kaple Sv. Viléma v r. 1726, Sv. Rozálie v r. 1718 - 1726, špitální kaple Sv. Josefa v r. 1767 - 1777 a zvonice v r. 1715, stojící nad hlásnou věží z 15. stol. Dynamický průmyslový rozvoj v 19. stol. si vyžádal různé oběti. Při stavbě železnice v letech 1847 - 1850 byl zbořen kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské), dále byly při rozšiřování města pobourány městské hradby a jejich vstupní brány. Obrozenecké hnutí se ve městě zapsalo, kromě aktivní účasti na odvozu základního kamene na stavbu Národního divadla v Praze v r. 1868, hudební vydavatelskou a osvětovou vzdělávací prací. Jako důsledek těchto snah bylo založení Podřipského muzea (Muzea Karla Rozuma) v roce 1901, Městské galerie Augusta Švagrovského. Po starostovi Ervínu Špindlerovi, libretistovi oper Bedřicha Smetany, byl nazván v r. 1910 postavený most přes řeku Labe. Nové továrny se převážně situovaly jižním směrem vně města. Bohaté Podřipsko stvrzovalo zámožnost přestavbou domů na horním náměstí a v r. 1903 výstavbou Rolnické záložny Podřipské a nových čtvrtí na jihu a jihozápadě za hradbami. V roce 1950 skončila kulturní tradice lobkowiczského domu a správní význam ztratila Roudnice nad Labem v r. 1960, kdy byl zrušen Okresní národní výbor.
 

 
 
Hora Říp
Osamělá a dominantní čedičová kupa (456 mnm) má charakteristický zvonovitý tvar, podle kterého je v rovné Řípské tabuli zdaleka k rozeznání. Památná hora má místo v české mytologii. Pověst o příchodu praotce Čecha zpracoval před r. 1125 kronikář Kosmas a v r. 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Na vrcholu leží prastará rotunda sv. Jiří doplněná věží a znovu vysvěcena r. 1126 na paměť vítězství knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem III. Říp je známým poutním místem a cílem táborů lidu. První velký výstup na Říp byl sokolský výlet pod vedením M. Tyrše 27. 4. 1862. Velká slavnost byla r. 1868, kdy byl zde vyzvednut jeden ze základních kamenů Národního divadla. Zajímavostí Řípu je vysoký obsah železa v čediči, který způsobuje vychylování čepelky kompasu od severního směru. Svahy zůstaly po staletí holé a byly zalesněny v 19. století. Proto nyní poskytují výhled pouze Mělnická, Pražská a Roudnická vyhlídka.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Počet hlasů: 0

 

UPŘEDNOSTŇUJEME TÝDENNÍ TURNUSY

 

Kemp, autokempy, Evropa