Aktivity v okolí chalupy Roubenka Stárkov
Chalupa Roubenka Stárkov je z jedné strany obklopena krásnou krajinnou oblastí Jestřebích hor, na straně druhé se nachází CHKO Broumovsko, ke které patří také nedaleké jedinečné Adršpašsko-teplické skály.
Krajina v okolí chalupy nabízí v létě ideální podmínky pro rodinnou rekreaci nebo romantický víkend či setkání přátel. Můžete společně realizovat výlety, pěší i cyklo turistiku, v zimě pak můžete využít běžecké tratě a lyžařské vleky v nedalekých Radvanicích a Chvaleči.
Cykloturistika v okolí chalupy
V rozmanité krajině Broumovska si na své přijdou vyznavači horských i trekkingových kol, přátelé méně náročných terénů i rodiny s dětmi. Projet se můžete po více než 400 km cyklistických tras a navštívit na kole i sousední Polsko.
Turistika v okolí chalupy
Malebná údolí, mohutné skalní bloky, divoké rokle, jeskyně, vodopády, jezírka, propasti i úzké skalní soutěsky. Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, Stolové hory i divoké břehy řeky Metuje. To vše na vás čeká v CHKO Broumovsko.
Jiráskovy skály - Bischofstein
Do Jiráskových skál - na Bišík - se dostanete pěšky přímo ze Stárkova. Cesta ústí přímo vedle vašeho ubytování nedaleko chalupy. Můžete cestovat pěšky, na kole nebo autem. Lze zde provozovat skalní lezení.
Skalní útvary Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal. Skály jsou nazvány podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.
Jiráskovy skály jsou rozloženy do dvou skupin, které od sebe odděluje silnice a malý barokní zámeček. První skupina skal je nad Černým jezírkem okolo bývalého středověkého hradu Skály (Bischofstein). Na vrcholu je skalní vyhlídka, z které je krásný pohled na stolovou horu Ostaš, Polici nad Metují, polské Góry Stolowe a na Orlické hory. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (785 m), nejvýše položeným místem této oblasti.
Je zde značný počet turistických tras, naučná stezka Jiráskovy skály a prochází tudy cyklostezka č. 4036.
Zámeček Bischofstein byl přestavěn ze starší tvrze, r. 1666, pro královéhradeckého biskupa Karla Sobka z Bílenberka. Dnes je zde restaurace a bývalé hospodářské objekty slouží pro ubytování.
Ostaš
Přírodní rezervace Ostaš (od r. 1956) je ve vrcholové části stolové hory Ostaš s výškou 700 m. Najdete zde Horní a Dolní labyrint a turistický okruh s rozmanitou soustavou skal, jeskyní, chodeb a další útvary. Na vrcholu Ostaše je náhorní plošina s nádhernou vyhlídkou do broumovského a polického okolí. Další známé skalní útvary jsou Zrádce, Mohyla smrti, Čertovo auto, nebo Zbrojnoš se skupinou Medvědů.
Křížový vrch
Křížový vrch (667 m.n.m.) se skalnatým hřebenem přímo proti Adršpašským skalám. K vyhlídce na vrcholu vede obnovená křížová cesta. Asi 200 m. od jejího úpatí stojí socha Svatého Václava, patrona české země.
Broumovské stěny
Národní přírodní rezervace Broumovské stěny (od r.1956) je 12 km dlouhý hřbet mezi městy Police nad Metují a Broumovem. Broumovské stěny tvoří samostatná skalní města, skalní věže, hluboké rokle a skalní hřiby. Najdete zde místa dalekého výhledu jako přístupné vyhlídky Hvězda, Supí koš, Modrý kámen, Kovářská rokle, Zaječí rokle, nebo Junácká vyhlídka nedaleko Božanovského Špičáku. Zajímavé věže jsou Kočka, Lucifer, Kačenka, Sova a další. Nejvyšší vrchol Broumovských stěn je Božanovský Špičák - 773 m. V jeho okolí je nejvíce skalních hřibů, jako jsou hřiby U Turka, a také mís. Zajímavé skalní útvary v Broumovských stěnách jsou jeskyně a skalní brány (jeskyně Kovárna v Kovářově rokli a Kamenná brána). V nejchladnějších pseudokrasových jeskyních zůstává led i v červenci.
Javoří hory
Po hřebenu javořích hor prochází česko-polská hranice. Má cca 25 strmých vrcholků. Javoří hory lemují v těchto místech státní hranici po celé délce z Otovic až k polskému Mieroszowu. Po menší části hřebenové turistické cesty lze z Šonova do Janoviček jezdit i na horských kolech po cyklistické trase č. 4002. Výborný výhled do české i polské krajiny (např. Široký vrch - 840 m, Jelení vrch -751 m nebo Jedlový vrch - 734 m.
Šonovská sopka
Nedaleko Šonova, ve svahu Homole (648 m), můžete navštívit zajímavost tzv. Šonovskou sopku. Nejde o pravou sopku ani vulkanický jev ale jev nazývaný "ventaroly". Tedy tzv. výrony horkého vzduchu, fungující za pomoci komínového efektu, kdy v zimě z puklin stoupá lehčí teplejší vzduch než je vzduch okolí a v létě naopak zase vzduch chladnější stéká po úbočí a může vytvářet ledové jámy.
V zimním období při teplotách pod nulou v okolí výronu teplého vzduchu není sněhová pokrývka a z puklin stoupá pára, která vytváří na okolních stromech typickou jinovatku.
Soví hory
Soví hory, polsky Góry Sowie, s parkem "Park Krajobrazowy Gór Sowich" (od r. 1991) je zajímavým turistickým cílem. Jsou tu rozhledny na nejvyšší hoře Sovích hor Velká Sova, polsky Wielka Sowa (1015 m) a na hoře Kalenica s kruhovým výhledem od Krkonoš do Slezska a polského vnitrozemí.
Gluszyca
Komplex Osowka v Sovích horách
Rozsáhlý přístupný podzemní komplex z období 2. světové války. Význam dodnes není přesně známý, mezi možné patří stavba Hitlerova hlavního stanu nebo továrny na tajné zbraně.
Stolové hory
Stolové hory jsou jediné tabulové hory v Polsku. Národní park od r. 1993. Většina Stolových hor je prvohorního původu a jsou tvořeny hlavně pískovcem. Nejvyšší vrchol Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) má výšku 919 m a je nevyšším pískovcovým vrcholem v celé střední Evropě. Vrchol je zajímavý skalním městem a je ohraničen 60 metrů vysokými skalními stěnami.
Zajímavé jsou i Biale Skaly, 30 metrů vysoké bíle zbarvené skály, nebo Skalne Grzyby, území s velkým výskytem těchto skalních útvarů.