Babiččino údolí
Kladské pomezí a Broumovsko
Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa východních Čech. Celá krajina Babiččina údolí a zámku Ratibořice je ideální pro poklidnou dovolenou v letním i zimním období. Objevíte zde známá místa z knížky Boženy Němcové \"Babička\", jako je Ratibořický zámek, Rudrův mlýn nebo Staré bělidlo. Často se zde pořádají rozmanité kulturní akce, které se hlásí k odkazu Babičky. A tak zde uvidíte oživené postavy z románu – Barunku, pana mlynáře, Babičku nebo dokonce slavné čtyřnohé přátele v podání Sultána a Tyrla.
K nejnavštěvovanějším místům údolí patří Staré bělidlo, domek čp. 7 u Viktorčina splavu. Zde prožila Božena Němcová roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v románu Babička sem přenesla své vzpomínky z dětství prožitého s její babičkou Marií Magdalénou Novotnou na starém panském bělidle pod zámkem v nedalekých Ratibořicích. Původní bělidlo nechala majitelka zámku Kateřina Zaháňská zbořit roku 1830. Po 2. světové válce byl domek čp. 7 vybaven dobovým lidovým nábytkem ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Budova a okolí byly později dále upraveny roku 1970 při natáčení filmu Babička režiséra Antonína Moskalyka; jako připomínka románu zde stojí také sousoší babičky s dětmi a psy.
Viktorčin splav za Starým bělidlem také v průběhu let změnil podobu; nejprve při stavbě zavodňovacích soustav v letech 1842 až 1848 a 1874 až 1875, později v rámci regulace toku Úpy ve 20. a 50. letech 20. století. Na místo původně dřevěného splavu bylo osazeno betonové a kamenné čelo - to bylo roku 1970 při natáčení filmu z důvodu obnovení staršího vzhledu obloženo kmeny stromů.
Zámek Ratibořice
Kladské pomezí a Broumovsko
Národní kulturní památka, známá díky dílu „Babička“ jako sídlo vévodkyně Zaháňské.
Dnešní podoba zámku pochází z počátku 18. století, kdy dal Lorenzo Piccolomini vybudovat jednopatrový barokní zámeček ve stylu italských letohrádků.
Zámek a Babiččino údolí jsou navštěvovány zejména díky dílu české národní spisovatelky Boženy Němcové (1820 - 1862). Její román Babička je idealizovaným obrazem spisovatelčina dětství a raného mládí, které trávila s rodiči, sourozenci a milovanou babičkou v Ratibořicích.
Zámek je společně s ostatními objekty v Babiččině údolí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově.
Okolo Rozkoše do Ratibořic
Kladské pomezí a Broumovsko
Cykloturistika: Nové Město nad Metují /cyklo č.4034/ - Česká Skalice - Nové Město nad Metují (30 km)
Začátek a konec trasy: Nové Město nad Metují, náměstí
Délka trasy: 30 km
Obtížnost: Trasa je nenáročná po lehce zvlněné krajině Českoskalicka, vhodná pro trekingová kola.
Zajímavosti na trase:
- Nové Město nad Metují - zámek, kostel Nejsvětější Trojice, muzeum
- Nahořany - kostel sv. Josefa, historická brána
- přehrada Rozkoš – „Východočeské moře“ - koupání, rybaření
- Česká Skalice - Textilní muzeum, Barunčina škola
- Babiččino údolí - zámek, Rudrův mlýn, Staré bělidlo, Viktorčin splav
Průběh trasy: Nové Město nad Metují /cyklo č.4034/ - Krčín - Nahořany – hráz přehrady Rozkoš - Česká Skalice - Ratibořice - Zlič - Kleny - Provodov - Šonov - Nové Město nad Metují
Popis trasy:
Jedná se o cyklotrasu po lehce zvlněné krajině Českoskalicka, při které můžete navštívit novoměstský zámek, Babiččino údolí, smočit unavené nohy ve Viktorčině splavu či se vykoupat v přehradě Rozkoš.
Mandl a vodní mlýn, Ratibořice
Kladské pomezí a Broumovsko
Technické muzeum v Babiččině údolí s jedinečným exponátem vodního mandlu.
Za vodním náhonem v přilehlé budově Ludrova mlýna se nachází zrekonstruovaný vodní mandl, který je technickou památkou z 19. století.
V mandlu je umístěna expozice s technickým zázemím, mandl je funkční a návštěvníci si mohou prohlédnout též přilehlou výstavu o plátenictví. Poznejte jak fungoval opravdový mandl v polovině 19. století.
Jak se sem dostanete: Od zámku Ratibořice nebo od Starého Bělidla směrem k Ludrovu mlýnu. Vodní mandl je přilehlá budova mlýna. Parkování u zámku nebo v obci Zlíč.
Městské muzeum Nové Město nad Metují
Kladské pomezí a Broumovsko
Městské muzeum sídlí v historickém domě ze 16. století, přistavěném k dělostřelecké baště se střílnami, jež byla součástí městského opevnění.
V průběhu staletí budova sloužila jako měšťanský dům, okresní stravovna, městský archiv, na muzeum byla rekonstruovaná v letech 1994-1995.
Expozice muzea přibližují historii, osobnosti, řemesla a přírodu Novoměstska. Také zde naleznete sál hodinek PRIM, jejichž výroba v Novém Městě nad Metují stále pokračuje.
Zámek Nové Město nad Metují
Kladské pomezí a Broumovsko
Národní kulturní památka. Zámek, založený r. 1501, je součástí městské památkové rezervace.
Byl postaven společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad, který měl město chránit.
V roce 1908 si novoměstský zámek jako své rodinné sídlo vybral a koupil Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, pradědeček dnešního majitele. Ze zámku se stalo moderní sídlo, vyzdobené předními českými umělci 1. poloviny 20. století ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z časů renesance a baroka. Zámek byl také vybaven technickými vymoženostmi, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon a jídelní a osobní výtah. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení. Bartoňovi zámek vlastnili do r. 1948. Tehdy byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát.
Od r. 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou.
Po renesanční a barokní přestavbě rekonstruován v letech 1909-1911. Nádherná zámecká zahrada arch. Dušana Jurkoviče, doplněná roubenými objekty.
Zámek v Novém Městě nad Metují koncem června 2014 zpřístupnil veřejnosti zcela nový interaktivní prohlídkový okruh.
Návštěvníci při něm nebudou procházet zámeckými komnatami, ale budou mít možnost projít zámkem doslova „Od půdy po sklep“. Budou si moci například vyzkoušet svoji zručnost při práci se dřevem, pokochat se nádherným výhledem z jihozápadní věže, prohlédnout si zbrusu "novou" secesní kuchyni, ve které bylo v roce 1926 připravováno menu pro samotného prezidenta T. G. Masaryka nebo unikátní ručně psanou kuchařku prababičky současného majitele zámku. Během prohlídky se návštěvníci také ocitnou ve sklepě, v jehož jedné části prý ústí tajná chodba do novoměstského podzemí, kudy prý dodnes bloudí místní strašidlo - Zlá Manda.
Viktorčin splav, Ratibořice
Kladské pomezí a Broumovsko
Viktorčin splav s romantickým zákoutím, které se nachází přímo za Starým Bělidlem.
Místo připomíná dobovou atmosféru z doby dětství Boženy Němcové. Právě zde šílená Viktorka hodila své děťátko do řeky Úpy a pak na toto místo chodila pravidelně zpívat ukolébavky.
Původní splav několikrát změnil svou podobu, zejména při přestavbách v rámci budování zavodňovacího systému ratibořických luk. Původní splav, který popisovala ve svém díle Božena Němcová, byl dřevěný.
Současný jez byl postaven o jednu šíři řeky vlevo, po jejím proudu kvůli narovnání toku Úpy a je železobetonové konstrukce.
Nové Město nad Metují
Kladské pomezí a Broumovsko
Nové Město nad Metují se nachází v severovýchodních Čechách v okrese Náchod na geografickém rozmezí úrodné nížinné části Královéhradecka a Orlického podhůří.
Město bylo založeno v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. V současné době se skládá ze čtyř katastrálních území: Nové Město nad Metují, Krčín, Vrchoviny, Spy.
Nové Město nad Metují nazývané „Českým Betlémem" patří mezi klenoty renesančních českých měst. Bylo založeno na skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Metují. Historické centrum, unikátní renesanční náměstí s podloubím, zámek, zámecká zahrada a opevnění tvoří městskou památkovou rezervaci.
Vodní nádrž Rozkoš
Kladské pomezí a Broumovsko
Pro svou rozlohu bývá často nazývána východočeským mořem
Vodní nádrž Rozkoš má rozlohu 800 hektarů a její průměrná hloubka činí 10 m. Vodní dílo bylo vybudováno především jako zádržná nádrž proti povodním na řece Úpě.
Dnes je velmi oblíbeným místem rekreantů a vyznavačů vodních sportů, je rájem plachtařů.
Nádrž je oblíbeným místem pro rybáře, je zde možné lovit ryby celoročně, mimo období, kdy je nádrž zamrzlá. Rybářskou povolenku si lze zakoupit přímo v kempu
Severní část nádrže je určena pro kempování a koupání, v autocampu si můžete zapůjčit loďky, vodní šlapadla, surfy a další sportovní potřeby.
Česká Skalice
Kladské pomezí a Broumovsko
Česká Skalice je město ve východních Čechách, na území okresu Náchod, v Královéhradeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 284 m n. m. v Úpsko-metujské tabuli mezi městy Náchod, Červený Kostelec, Nové Město nad Metují a Jaroměř. Městem protéká řeka Úpa, která pramení v Krkonoších. Na katastru města leží částečně přehradní nádrž Rozkoš, často nazývaná Východočeským mořem.
Česká Skalice a Babiččino údolí jsou těsně spjaty s osobou a dílem nejvýznamnější české spisovatelky Boženy Němcové. Město se rozkládá na březích řeky Úpy, v blízkosti vodního díla Rozkoš, zvaného též „východočeského moře". Údolní nádrž Rozkoš je vyhledávaným místem rekreace, cílem milovníků vodních sportů a rybářů. U centra města můžete navštívit Muzeum Boženy Němcové, UPM – Textilní muzeum, Barunčina škola a Muzeum 1866. Nacházejí se zde atraktivní cyklostezky, turisticky značené cesty a několik tématicky zaměřených naučných stezek.
Okolí:
Babiččino údolí (národní kulturní památka) - zahrnuje empírový zámeček Ratibořice, Panský hostinec, Panský mlýn, Vodní mandl, pomník Babička s dětmi, Staré bělidlo a Viktorčin splav.
Muzeum Boženy Němcové, Česká Skalice
Kladské pomezí a Broumovsko
Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, nejstarší české literární muzeum, nabízí návštěvníkům Českoskalicka stálé expozice věnované Boženě Němcové, prusko-rakouské válce (1866) a historii města.
Expozice Muzea Boženy Němcové v České Skalici:
Život Boženy Němcové
Expozice na 400 m2 (v objektu Steidlerův hostinec) zahrnuje dokumentaci života a díla Boženy Němcové. Hlavní linie expozice sledují odděleně osudy a zkušenost BN, včetně rodinného kruhu či skupiny přátel, a chronologický vývoj tvorby. Obě linie jsou dokumentovány četnými originály dokumentů (fotografie, první vydání knih, osobní předměty) a předměty sekundárního charakteru (průřez ilustrátorské a sochařské tvorby, kopie archivních dokumentů, prosebných listků, portréty).
Samostatným prostorem expozice je historický Jiřinkový sál, v němž Němcová oslavila svou svatbu a zúčastnila se zde první jiřinkové slavnosti.
Barunčina škola
Školní třída z 19. století je umístěna v roubené budově školy, do níž byla v letech 1824–1833 zapsána Barbora Panklová a později i její sourozenci. Expozice zprostředkovává atmosféru školství první poloviny 19. století.
Informační hodnota expozice zvýrazňuje keramická výzdoba atria školy, která didakticky vytříbenou formou zobrazuje život ve venkovské škole, a to podle povídky Boženy Němcové Pan učitel.
Muzeum 1866
Expozice dějin válek popisuje především krvavý konflikt mezi pruskou a rakouskou armádou v roce 1866 v předvečer známé bitvy u Sadové, který vypukl u České Skalice. Prezentace zahrnuje rozsáhlou fotografickou a topografickou dokumentaci bitvy, a především originální výstroj a výzbroj obou armád. Expozici doplňují informace o tažení dalších armád přes Českou Skalici, např. vojska Jana Žižky.
