CHKO Beskydy
Chráněná krajinná oblast Beskydy, naše největší chráněné území, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 1160 km2 na části bývalých okresů Vsetín, Nový Jičín a Frýdek- Místek. Význam území podtrhuje vyhlášení 50 zvlášť chráněných území. Správa CHKO Beskydy sídlí v Rožnově pod Radhoštěm.
CHKO Beskydy byla vyhlášena z důvodu výjimečných přírodních hodnot, jimiž jsou zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím.
Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, přírodních zdrojů a jejich typických znaků, kterými jsou zejména povrchové utváření krajiny včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a architektura staveb.
Nejkrásnější místo Beskyd - Pustevny
Horské sídlo Pustevny (1018 m), pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, jsou význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.
V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami.
Východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze dosáhnout Čertův mlýn (1207 m) s ojedinělými skalními útvary. Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště (1129 m), odkud jsou neopakovatelné výhledy do dalekého okolí.
Na vrcholu Radhoště stojí kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1905. Na dosah je přírodní rezervace jedlobukového lesa.
Právem byly Beskydy 5.3.1973 vyhlášeny za Chráněnou krajinnou oblast. Svou rozlohou 1166km2 jsou největší chráněnou oblastí v České republice.
Jurkovičovy stavby Maměnka a Libušín
Maměnku a Libušín na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou a u Maměnky valašskou formu dřevěných venkovských staveb.
Zvonička na Pustevnách
K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Jurkovičem se nedochovala. Proto podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě byla zvonička v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem.
Lačnovské horní a dolní skály
Dolní lačnovské skály (též zvané Trčkovy), tvoří mohutný mrazový srub vyvinutý na čelech pískovcových a slepencových vrstev, v délce asi 70 m. Příčně orientované pukliny člení stěnu mrazového srubu do několika bloků, nejvyšší dosahuje výšky až 14 m. Svislé stěny jsou pokryty velkým množstvím voštin, dutin typu tafoni kulovitých dutin, které mají průměr až 70 cm a hloubku 65 cm. O 800 m dále po turistické značce se nachází obdobné, ale rozlohou menší Horní lačnovské skály. jejich okolí v letním období kvete velké množství nápadného náprstníku červeného. Jedná se o nepůvodní, zavlečený druh.
Na skály v letech 1923-28 chodíval také Josef Valčík, spoluaktér atentátu n R. Heyndricha, který v té době sloužil u sedláka v Lačnově a navštěvoval zdejší školu. Lačnovské skály jsou od čtyřicátých let minulého století nerozlučně spojeny vývojem trampského hnutí na Valašsku. Jejich odloučenost od okolního světa (turistická značka zde vede teprve několik let) vyhovovala té části trampů, jejichž názorové smýšlení a jednání bylo v rozporu se zaměřením tehdejšího režimu, ať s jednalo o fašistické okupanty nebo komunisty. Je málo známo, že značná část předválečných trampů bojovala za občanské války ve Španělsku, za 2. světové války pak v zahraničních armádách nebo v partyzánských oddílech.
Rozcestník
Horní lačnovské skály 2
Horní lačnovské skály 3
Horní lačnovské skály 4
Dolní lačnovské skály
Horní lačnovské skály 1
Pulčinské skály -NPR
Území NPR tvoří Pulčínské skály na vrcholu Hradisko (773 m) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků v Pulčínské hornatině v blízkosti průlomového údolí řeky Senice, kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. Nachází se v nadmořské výšce 510-773 m, asi 0,5 km severně od obce Pulčín. Katastrální území Pulčín (Francova Lhota), okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 19. ledna 1989. Celková výměra: 72,73 ha.
Motiv ochrany: Posláním rezervace je ochrana význačných skalních útvarů - největšího skalního města v pískovcích moravské části Karpat, které je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, bloky, kamenným mořem, sutěmi a dalšími pseudokrasovými jevy. V části lesních porostů je zachována přirozená druhová skladba.
Geologie, půdní poměry: Ojedinělé výchozy třetihorních (paleogenních) hrubě zrnitých pískovců a drobnozrných slepenců svrchních soláňských vrstev magurského flyše, vypreparovaných kvartérní denudací (vodní a větrná eroze). Pískovce tu leží ve velmi hrubých lavicích zrnotoků až turbiditů o mocnosti mnoha metrů. Na území národní přírodní rezervace se nachází několik větších seskupení pískovcových skal, Zámčisko na jižním okraji, Pět kostelů na západě a skalní město Izby v centrální části na vrcholu Hradisko.
Koupaliště Na Stanoch
Koupaliště Na Stanoch , někdy nazývané též Balaton , je přírodní nádrž o rozloze 9,5 ha .Na břehu se nachází lyžařský akrobatický můstek a bufet pro návštěvníky koupaliště.