Okolí těrlické vodní nádrže je obklopeno členitou a malebnou Těšínskou pahorkatinou, která návštěvníkům poskytuje turisticky vděčné trasy s mírně zvlněným terénem a s pěknými rozhledy do krajiny. Z Těrlicka je možno putovat po značkách k blízkým Beskydám nebo navštívit nedaleké rekreační středisko Žermanickou přehradu.
Mezi nejvýznamnější místní centrum turistického ruchu patří rekreační prostor Těrlické vodní nádrže, která byla uvedena do provozu na řece Stonávce v roce 1962 jako zásobárna užitkové vody na Karvinsku. Přehrada se stala střediskem rozsáhlé vodní rekreace a cestovního ruchu.
Podél říčky Stonávky vede zajímavým přírodním prostředím lužního a mokřadního charakteru naučná stezka "Těrlické mokřady".
Obcí Těrlicko a kolem Těrlické přehrady prochází hlavní trasa cyklistického okruhu euroregionu Těšínské Slezsko v délce 220 km.
Podél západních břehů přehrady je vybudován Těrlický okruh pro závodní motorismus.
V obci se nachází řada přírodních, kulturních a historických památek a objektů.
Za pěkného počasí je možno z nejrůznějších míst obce Těrlicko obdivovat panoráma nedalekých Beskyd. Nejrozsáhlejší pohled se naskýtá z Babí hory - nejvyššího místa obce (423 m), po jejímž úpatí vede modře značkovaná turistická stezka. Návštěvníkům se nabízí překrásný výhled nejen na Beskydy, ale i na značnou část Těšínského Slezska. Zahlédnout můžeme i nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1323 m), dále Travný, Prašivou, Javorový a mnoho jiných vrcholů.
Také během provozování vodních sportů na hladině Těrlické přehrady lze pozorovat nejbližší beskydský vrcholek Prašivou (843 m). K úpatí této nepříliš vysoké, ale turisticky velmi zajímavé hory, je možno podnikat i nenáročné cyklistické túry.
Památky
Kotulova dřevěnka
Expozice bydlení prezentuje vybavení interiéru a způsob života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. V interiérech dřevěnky návštěvníci zhlédnou celou řadu keramických výrobků, pocházejících z místních bludovických hrnčířských dílen. Zděná stodola s chlévem v polozapuštěném sklípku je objektem mnohem mladším než chalupa. V objektu jsou vystavena různá zemědělská nářadí včetně těch, která byla používána v dřívější době.
Součástí hospodářství je větrný mlýnek "viatrak". Mlecí zařízení je umístěno v malém prkenném stavení, křídla mlýnku a mechanismus jsou ze železa. Mlecí zařízení sloužilo především ke šrotování obilí a návštěvníci mohou sledovat mlecí zařízení v provozu. Zeleninová zahrádka u dřevěnky prezentuje různé druhy zeleniny pěstované tradičně na Těšínsku. U domu je obnovená studna, ze které se voda čerpá pomocí dlouhého bidla s hákem. U tohoto typu studny není nutný rumpál, jelikož hladina vody ve studni je velmi vysoká.
Jaškovská krčma
Jaškovská krčma je nejstarší dochovanou stavbou v obci. První zmínka o krčmě pochází z roku 1268. Stála na tzv. Jaškovském kopci nad říčkou Stonávkou u cesty vedoucí k Těšínu. Traduje se, že byla útulkem všelijakých lapků a lupičů. Později byla opevněna a opatřena stálou stráží dbající o bezpečí cestujících a o vybírání mýta.
Larischův zámek
Larischův zámeček je skromné šlechtické sídlo ze začátku 19. století, empírový objekt bývalého zámku. Jádro budovy je o něco starší. V letech 1971 - 72 byla uskutečněna generální oprava celého areálu. Interiér byl přizpůsoben rekreačním účelům, v zámeckém areálu byly postaveny tenisové kurty a účelové zařízení pro vodní sporty.
Larischův letohrádek
Larischův letohrádek byl zbudovaný pravděpodobně v letech 1801 - 1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě jako byt zahradníka a je ojedinělou ukázkou drobné empírové venkovské architektury. Jádro tvoří centrální válcovitá stavba o dvou podlažích, zakrytá plochou nízkou helmou. Na stavbu navazují dvě krátká křídla o jedné místnosti, vzadu pak schodiště vedoucí na poschodí věže. Všechny místnosti jsou zaklenuté a prostorově vyvážené.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého
Na rohu zámeckého parku je barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem stojí na oblacích s andílky postava světce. Plastika je dílem regionálního sochaře a pochází pravděpodobně z roku 1778.
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince byl vystavěn na vrchu Kostelci během let 1889 - 1891 stavitelem Johnischem z Těšína. Vysvěcen byl krakovským prelátem knězem Henrykem Matzkem dne 16. srpna 1891 za přítomnosti 10 000 věřících. Každoročně na svátek sv. Vavřince se koná na Kostelci tradiční pouť.
Ke kostelu sv. Vavřince se váže vznik legendy o Černé kněžně spadající do 16. století. Pověst vypráví o vdově Kateřině - Sydonii, která se po smrti manžela oblékala jen do černých šatů. Protože měla také černé oči, lidé ji nazvali Černou kněžnou. Podle vyprávění se odjíždějící kněžna propadla na kostelecké skále s povozem do hlubiny země.
