Cyklovýlet z Modravy na Kvildu

V samém centru Modravy je k dispozici velké placené parkoviště. I přes vysokou návštěvnost je celkem za lidovou cenu. Za celodenní parkování jsme dali 70 korun. Kola na start, svačinu, sluneční brýle a hurá vstříc šumavským kopcům. Je nádherné počasí, sluníčko hřeje, turisté jsou skvěle naladěni, a tak je to fajn. Stezka vás přivítá parádním stoupáním na zhruba necelé dva kilometry. Pěkně se zahřejete, to vám garantuji. Ti trénovaní to dají na jeden zátah, my lenoši (JÁ) zvyklí vysedávat v kanceláři si musíme alespoň dvakrát zastavit a nabrat dech. No, nic, ale snaha byla. Na samém kopci zavonělo uzené maso, místní hospůdka již připravovala hody pro hladové turisty. My ale jedeme dál, s plným žaludkem se nedá jezdit. Po krátkém lehčím úseku se opět trasa zvedá do výšin. Nejnižší převod je žádaný až nutný. Ti, co mají elektro nás předjíždějí a pískají si. My jedeme ale za “svoje” a to nás těší.

Příroda je nádherná, cestou sbíráme borůvky a ostružiny. U cesty se v mechu pyšní malé hříbky (škoda, že nemáme košík …). Před námi se rozprostírá víska Horská Kvilda (1 045 m nad mořem). Je zde další z báječných hospůdek a místo vhodné pro fotografování nádherné krajiny. Po hlavní silnici pokračujeme směrem na Kvildu. Trasa je příjemná, sjízdná a pohodlná. Těsně před Kvildou si dáváme první zastávku. Horský studený vzduch nám barví tváře, horká káva to jistí a dodává nám sílu. Skvělý vynález tento mok.

Jsme právě 1 065 m nad mořem. Kvilda nás vítá a majestátní kostel v samém centru se tyčí do výšky. Je skutečně ojedinělý (obložený šindelem), zvláštní a majestátní. Navštěvujeme místní infocentrum – k našemu překvapení spojené s muzeem (vstup volný). Báječná prohlídka je zaručena. Toalety čisté!!

Stojí za to si tuto malou vísku projít pěšky a nasát tu zvláštní atmosféru nejvýše položené vesnice v České republice. Suvenýry jsou snad nutností a povinností každého turisty. Až se vynadíváte, dejte se u infocentra doprava směrem na Modravu (do kopce...).

Jelikož jsme se dostali zpět k autu příliš brzy, dali jsme si ještě jeden “mírný okruh”. Z Modravy podél řeky Vydry jsme minuli Antýgl a vydali se prohlédnout si Tří jezerní slať. Tato stezka skutečně stojí za to (cca 12 km). Ze začátku je to pohodička, rovinka až se do mě pod stromy ve stínu pomalu dávala zima. Vyhlížela jsem nejbližší kopec. No, tak jak jsem měla na začátku husí kůži, teď už mi pro změnu tekly potůčky potu po zádech. Chvíli si nevydechnete, jojo Šumava.

Výhled, který se vám naskytne po nekonečném stoupání vám vezme dech. Neskutečná krása, čistá až panenská příroda. Pokud pominu nějakou tu plechovku od “energeťáku”, kterou nějaká čuně odhodilo do křoví. Hurááá z kopce, vítr nás příjemně ochlazuje. Jsme téměř u konce naší túry – zastavujeme na občerstvení v místní restauraci. Vaří báječně – vyzkoušejte. Místní architektura na vás dýchá jiným temperamentem, cítíte se jako v Alpách. Dřevěné budovy obsypané muškáty, prostě skvělá podívaná.

Necháte se zlákat?

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});