Zámek Ploskovice
Na svém panství vyžadoval velmi tvrdé robotní povinnosti, proti kterým poddaní marně protestovali. V roce 1496 se tak odhodlali k otevřené vzpouře, tvrz dobyli a Adama z Drahonic zranili. Zraněný pán pak pod nátlakem poddaných vydal listinu, kterou se zřekl svého vrchnostenského práva.
Ve středověku však bylo nemyslitelné, aby byl někdo bez pána, vždyť i samotný císař Svaté říše římské měl nad sebou Ježíše Krista. Vrchnostenské právo nad ploskovickými poddanými bylo nabídnuto Daliborovi z Kozojed, který je přijal.
Adam Ploskovský z Drahonic se však obrátil k zemským hejtmanům, ti celou věc posoudili jako vzpouru a poslali proti Daliborovi vojsko. V roce 1497 vojsko tvrz dobylo a Dalibor byl zajat.
Vojáci ho odvezli do Prahy a uvěznili na Pražském hradě v nové věži, která tak vstoupila ve známost jako Daliborka.
Dalibor z Kozojed byl zemským soudem odsouzen k trestu smrti a v roce 1498 byl sťat. Ploskovického panství se opět ujal Adam Ploskovský z Drahonic. Toto se dočtete v historických pramenech.
Podle pověsti si Dalibor z Kozojed vyprosil do žaláře housle, na které se naučil hrát tak krásně, že jej chodili Pražané pod okno věže poslouchat a přinášeli mu potraviny, které Dalibor vytahoval k sobě v košíčku zavěšeném na provázku.
Později taky vzniklo přísloví „Jak nouze naučila Dalibora housti.“ Tento příběh o Daliboru z Kozojed si získal oblibu hlavně v době romantismu. Stal se rovněž námětem k opeře Bedřicha Smetany Dalibor, podle libreta J. Wenziga, která se hrála poprvé v roce 1868.
Ploskovická tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček.
Na místě renesančního zámečku nechala v první polovině 18. století velkovévodkyně Anna Marie Toskánská vybudovat honosný barokní zámek. V roce 1805 pak ploskovické panství přešlo do rukou panovnického rodu Habsburků.
V roce 1835 byl na rakouského císaře korunován Ferdinand V. Následujícího roku se císař Ferdinand V. nechal v Praze korunovat na českého krále. Byla to tehdy velká sláva. Ferdinand V. se stal posledním korunovaným českým králem.
V roce 1848 však císař abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Habsburkové nechali penzionovanému císaři zřídit menší královský dvůr na Pražském hradě a jeho letním sídlem se staly zámky Ploskovice a Zásmuky.
Zámek v Ploskovicích byl v polovině 19. století znovu stavebně upraven, aby byl důstojným letním sídlem bývalého císaře.
Zámek byl zvýšen i patro a na úpravě zámku se podílel i jeden z nejlepších českých malířů a dekoratérů 19. století Josef Navrátil. Ferdinand V. na zámku pobýval v letech 1854 až 1878.
Po vzniku Československa v roce 1918 zámek rovněž sloužil jako odpočinková rezidence ministerstva zahraničních věcí. Hodně času zde trávili například Edvard Beneš s manželkou.
Na zámku si můžete prohlédnout historické místnosti z druhé poloviny 19. století z doby rakouského císaře Ferdinanda V. Je zde historický nábytek a sbírky obrazů, skla a porcelánu.
Výzdoba místností ve stylu druhého rokoka je dílem významného českého malíře Josefa Navrátila. Na zámku se taky nachází výstava obrazů českého malířství 19. století.
Můžete si prohlédnout rovněž grotty – uměle vytvořené jeskyně pod zámkem.
Zámek si zahrál v mnoha našich i zahraničních filmech. Například ve slavném filmu režiséra Miloše Formana Amadeus z roku 1984 a ve filmech režiséra Václava Vorlíčka Princ a Večernice z roku1978 a Jezerní královna z roku 1998.
Na zámek navazuje zámecký park o rozloze 8 ha. Park se dělí na horní a dolní část. Rostou zde vzácné dřeviny a park je doplněn plasticky zdobenými bazény a rybníčkem.
TIPY NA: VÝLETY, UBYTOVÁNÍ, VODNÍ PLOCHY V OKOLÍ
Ubytování v okolí - Litoměřice
Ubytování v oblasti - Lužické hory
U řeky - Labe
U Žernoseckého jezera
U jezera Chmelař
