Již několik let se pohrávám s myšlenkou vyrazit k Baltskému moři na sever a toho roku k tomu došlo. Polsko jsme už navštívili i v minulosti a vždy jsme se tu příjemně zabavili. Teploty při Baltském moři jsou pro nás velmi příjemné. Přes den 25 stupňů a v noci cca 17 stupňů. Turisté kromě domácích, téměř žádný, ceny nižší než na Slovensku a služby lépší než na Slovensku. Ale pojďme po pořádku..
Covid šílenství pokračuje úspěšně druhý rok a v opatřeních se podle mě nevyzná ani ten, kdo je vymýšlí. Asi je to cílem :)). Po zkušenosti z minulého roku, kdy jsme bez problémů procestovali celý Balkán vím, že u moře bychom byli v klidu, ale ten cirkus po návratu na Slovensko mi za to nestojí.
Předstan, nebo markýza ke karavanu - campervanu. Toto je dilema, kterou řeší asi vícero cestovatelů. Popíši mé zkušenosti a přidám možnost, která se nám zatím osvědčila...
Přišli čtyři dny volna a doma nás více nikdo neudrží. Vyrazili jsme kam nám to dovolují nesmyslné Covid opatření. Naše smečka, která loni prošla celé Slovensko a rozrostla se o francouzskou leštěnku Renault Trafic se zvedací střechou. Kruh se uzavřel a dětí přibylo, takže je zase veseleji..
O zvedací střeše sním odkdy jsem začal jezdit na dodávkách po světě. Někdo může říci, zbytečně drahá sranda, raději si kup dodávku typu Ducato a nemusíš řešit zvedací střechu. Pokusím se vysvětlit pohnutky, které mě vedly právě k tomuto řešení. Naše první auto bylo Mitsubishi Space Gear 4x4. Bylo to úžasné autíčko a stále mi je za ním smutno.
Jak už všichni víte, tak já a moje rodinka jsme milovníci kempování na divoko a s našim campervanem jsme procestovali snad už půlku Evropy. Všechny trasy které jsme absolvovali si můžete stáhnout v KMZ formátu na níže uvedených odkazech. Budu je postupně doplňovat. Pokud by někdo chtěl jiný formát napište v komentářů..
Před měsícem jsme si v Albánii řekli, že moře už máme dost. S Leonardem a s rodinou segry jsme si byli zapotápať na Černé vodě, protože my jsme vodní živočichy a doma neposední. Leonard si poprvé vyzkoušel dýchání z lahve a i když mu to ještě velmi nejde, potápěč z něj bude.
Už téměř měsíc cestujeme po Balkáně. Naše cesta začala jakmile se otevřely hranice a protože se situace mění každý den a možná se také někdo chystá vyrazit tak popíši jak to vypadá na hranicích, kterými jsme zatím prošli.
Na naši cestu jsem se chystal rok a kvůli Covidu jsem myslel, že se už neuskuteční. Jelikož jsem využil možnost mateřské pro otce, tak mi běžel čas. Svět se zbláznil a to co se děje vnímám jako snahu o kontrolu pomocí šíření strachu. Každopádně na nás půjdou se strachem zbytečně, takže navzdory nesmyslným opatřením vyrážíme hned, jak je to možné.
440 km - Řecko prostě miluju a nikdy nezklame. Naše první cesta se zvedací střechou musela zákonitě směřovat právě sem. Navíc jsme se vybrali, tak jak jsem vždy snil aspoň dvě posádky nakolik kamarád koupil starší Californii. Absolvovali jsme spolu už začátek naší cesty, která nakonec skončila v Slovinsku, ale to byly jen tři dny společně.