Penzion a autokemp Wolf - Skalice

Babiččino údolí patří mezi  nejznámější výletní místa Východních Čech. Celá krajina Babiččina údolí a zámku Ratibořice je ideální pro poklidnou dovolenou v letním i zimním období. Babiččino údolí patří k nejkrásnějším výletním cílům ve východních Čechách. Prohlédněte si jeho krásy od začátku až do konce. Vydejte se za krásami tohoto malebného kraje na výlet, prodloužený víkend nebo na dovolenou.

• V létě na Vás čeká malebná krajina se zvlněným podkrkonošským terénem, která je výborná pro pěší turisitiku a jízdu na kole. V zimě na Vás čekají bežky, podkrkonošské vleky nebo blízké Krkonoše.  Objevíte zde známá místa z knížky Boženy Němcové "Babička",  jako je Ratibořický zámek, mlýn nebo Staré Bělidlo. Často se zde pořádají rozmanité kulturní akce, které se hlásí k odkazu Babičky. A tak zde uvidíte oživené postavy z románu – Barunku, pana mlynáře, Babičku nebo dokonce slavné čtyřnohé přátele v podání Sultána a Tyrla. Přijeďte na týden nebo na víkend.
• Vyražte a projděte se malebným krajem Babiččina údolí. Navštivte zámek Ratibořice, prohlédněte si krásnou zahradu a exotický skleník a možná potkáte i spanilou Hortensii z Babičky. Vezměte s sebou kola a projeďte si celé údolí s větrem za zády. Mírně zvlněná krajina a malé kopečky jsou rájem pro cyklisty. Babiččino údolí navíc poskytuje ideální terén pro jízdu na kole. Vyzkoušejte zdejší malebný cyklookruh, který Vás povede krásným a divokým údolím Úpy až do obce Havlovice, kde na Vás čeká oblíbená cyklistická a turistická hospůdka.  V zimě vytáhněte běžky a prožijte romanticky zasněžený víkend. Další trasy na Vás čekají v blízkých Jestřebích horách nebo v Adršpachu.
• Okolí Babičina údolí nabízí bezpočet zajímavých míst k návštěvě jako například skalní město Adršpach, Zoo Dvůr Králové, zámek v Náchodě, barokní areál Kuks, zámek v Novém městě nad Metují či vojenská Pevnost Dobrošov. O kousek dále můžete také navštívit také naše nejvyšší hory NP Krkonoše. Určitě také nezapomeňte navštívit  městečko Česká Skalice. Právě zde si můžete prohlédnout sbírky Muzea Boženy Němcové, které mapují její život a dílo. Je tu také zajímavé Textilní muzeum a zejména roubená Barunčina škola. Zde se děti mohou dozvědět a podívat se,  jak se dříve učilo ve staré škole. Muzeum i Barunčina škola pořádá oblíbené kulturní akce – nejznámější jsou Jiřinkové slavnosti v muzeu a adventní trhy v Barunčině škole.
• Čeká na Vás kouzelná podhorská příroda a romantické údolí s šumícím řekou Úpou. Babiččino údolí je významnou přírodní rezervací od roku 1972, hlavním místem je řeka Úpa.  Ne nadarmo se Babiččinu údolí přezdívá „vzdušné lázně“

Zámek Náchod

První zmínka o Náchodsku pochází z poloviny 11. století, kdy český kníže Vratislav II. uspořádal při svém tažení do Slezska roku 1068 na blízkém Dobeníně volbu pražského biskupa. V 11. a 12. století existovala zřejmě strážní osada v blízkosti zemské brány zvané Branka, v místě dnešního Starého Města. Samotný hrad a pravděpodobně i město Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. Hrad byl postaven při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice a měl proto velký strategický význam. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod Boček z Kunštátu a Poděbrad a roku 1427 jej zdědil po smrti svého otce Viktorina budoucí český král Jiří z Poděbrad. Za husitských válek se hrad dostal do rukou husitů a jeho osádka musela proto nejednou odrážet útoky z katolického Slezska. Roku 1437 hrad i město dobyl husita Jan Kolda ze Žampachu, který odtud podnikal loupeživé výpravy do Čech i Slezska. Jiří z Poděbrad vstoupil v držení svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl.

Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických, ve 2. polovině 16. století jeden z nejbohatších v Čechách. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v majetku tohoto rodu do roku 1620, kdy byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast Smiřických ve stavovském povstání. Poslední mužský člen rodu Albrecht Jan, který zdědil náchodské panství roku 1614, byl totiž aktivním účastníkem stavovského odboje, osobně se účastnil květnové defenestrace roku 1618 a byl i jedním z třiceti direktorů. Jeho slibná kariéra však byla předčasně ukončena neočekávanou smrtí v listopadu 1618. Rozsáhlé smiřické dědictví a tím i náchodské panství získala jeho sestra Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách tzv. Zimní král Fridrich Falcký, který zde přenocoval při svém útěku ze země po porážce na Bílé hoře. Vzápětí opustila Čechy i Markéta Salomena. Mezi popravenými 27 českými předáky na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621 byl i náchodský měšťan, člen stavovského direktoria a regent panství Smiřických, Tobiáš Štefek z Koloděj.

Roku 1623 koupila náchodské panství Magdalena Trčková z Lípy a o několik let později jej postoupila svému synovi Adamovi Erdmanovi Trčkovi. Adam byl posledním majitelem pocházejícím z české šlechty. Jeho švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna, jehož matka pocházela rovněž z rodu Smiřických a jenž se snad na náchodském zámku roku 1583 narodil. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu.

Adršpašsko-teplické skály

• Tolik fascinujících zákoutí jako v Adršpašsko-teplických skalách uvidíte jen málokde. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy. Nejsou atrakcí na jeden den, tady můžete žasnout celý život ...
• Skalní město na severu východních Čech fascinuje turisty a vandrovníky už od 18. století; tehdy několikadenní požár zničil okolní bujnou vegetaci. Vynikla tak krása skvostných pískovcových útvarů. Od této doby tu začaly vznikat turistické stezky a horolezci postupně dobývali jeden skalní útvar za druhým. Z 18. století pochází také většina pojmenování místních skalisek. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí.
• Některá místa skalního města jsou dostupná jen po žebřících. Zejména vysoko položené skalní jezírko, kde vás na pramici sveze vždy vtipný převozník, je skutečně dobře ukryté. S kočárkem, vozíkem nebo zlomenou rukou se k němu jen těžko dostanete. Ti, co nezvládnou výstup k tomuto skalnímu jezeru, mohou obdivovat krásné azurové jezírko u vstupu do areálu Adršpašských skal. K dispozici je i půjčovna loděk.  

Prohlídková trasa Teplického skalního města

• Městečko Teplice nad Metují, které vděčí za svůj název teplým vodním pramenům nezamrzajícím ani v silných mrazech, leží v severovýchodních Čechách na řece Metuji zhruba 10 km od jejího pramene. Orientačním bodem při hledání Teplic nad Metují na mapě je město Broumov (15 km), nebo Náchod (26 km).  
  Turistický okruh Teplickými skalami (5 nebo 9 km) je veden po modré značce. Jeho projití trvá minimálně tři hodiny. Z Teplických skal je možné dojít Vlčí roklí až do Adršpachu. Stejně jako v adršpašském skalním městě mnohé skalní útvary nesou trefná pojmenování, některé názvy se tradují už od dob prvních turistů z přelomu 18. a 19. století.
  Oproti Adršpachu, kde jsou k vidění zejména izolované věže a pilíře, nabízejí Teplické skály mnohem divočejší a souvislejší skalní stěny. Navíc tu nenarazíte na fronty v soutěskách jako v Adršpašpachu. A to je jistě neocenitelné plus.

Hrad Střmen

Zhruba 400 m za Ozvěnou minete odbočku na zříceninu hradu Střmen, který rozhodně stojí za trochu námahy. Přímo z cesty tu prudce stoupá soustava schodišť a žebříků, které vás dovedou do míst, kde kdysi stával strážní hrad. Dobrodružné a lehce adrenalinové šplhání je zakončeno strmým žebříkem, díky němuž se dá dostat až na nejvyšší skalisko, které je nyní upraveno jako vyhlídková plošina. Stejnou cestou musíte nazpět. Krásná vyhlídka napoví, že je stále na co se těšit.

Teplické ikony

O 500 m dál se údolí začíná měnit. Výrazně ubývá stromů, kolem se tyčí skály - padesátimetrové stěny, obrovské balvany, štíhlé věže, převisy, díry, temné sluje. Housenka, Skalní brána, Krakonošova harfa, Vlaštovčí hnízdo, Řeznická sekera - to je jen náhodný výčet nevídané skalní podívané. Na křižovatce pokračujete rovně a zanedlouho stojíte pod jedním ze symbolů Teplických skal, pod obrovskou a hladkou Strážní věží. Od chaty u Skalní nevěsty vyjdete několik schodů, projdete kamennou brankou a už se před vámi rozprostírá rozcestí u Sibiře. Zprava, ze skalních soutěsek Sibiře vane chladný až ledový vítr, který jitří vaši zvědavost a láká do svých spárů ...

Podsvětí – Sibiř

Poznenáhlu se skály sevřou a cesta vede dál jen úzkými soutěskami. I ty se dál zužují. Při vstupu do Podsvětí musíte projít tunelem pod balvany a dolů po schodech. Zde začíná Sibiř: úzké, klikaté a hluboké soutěsky, vlhko, šero, zima a téměř "věčný sníh", zelený mech na skalních stěnách a křehké kapradí nad našimi hlavami, průchody vysekané ve skalách. Po 200 m vás soutěsky dovedou na rozcestí, kde okruh končí. Odtud se dáte vlevo a stejnou cestou, kterou jste přicházeli, se vrátíte k pokladně a k parkovišti.

Dravci

Již třetím rokem nabízí Teplické skály jedinečnou podívanou. V prostoru Chrámových stěn hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý. Přestože je z důvodu ochrany tohoto dravce část prohlídkového okruhu uzavřena, je možné zahlédnout sokoly, jak krouží nad přístupnou částí turistického okruhu. Po vylíhnutí mláďat a v období jejich vylétnutí z hnízda je možné sledovat tuto raritu dalekohledem. Pokud budete mít štěstí, stanete se svědky tohoto malého zázraku přírody.