Camping La Grappe Fleurie

Chtěli jsme utéct od městskýho šumu, vypnout notifikace a hlavně – dopřát Rockymu (náš pes) trochu svobody. No a Camping Karolina? Totální jackpot. Klid, lesy kolem, potůček na koupačku a místa pro stany i karavany jak z katalogu. První večer jsme ztratili klíče od auta (v trávě – Rocky je totiž 'zahradní architekt'), druhý večer jsme se ztratili my – na stezce do lesa, ale místní Holanďan s čelovkou nás zachránil a ještě nás pozval na gin. 😂 Kemp je krásně udržovaný, sprchy čisté, personál v pohodě a fakt se tu cítíš jako člověk, ne jako kus v přeplněným rezortu. Za nás TOP místo, kde se dá fakt vypnout. A Rocky? Ten tu prý zůstává i bez nás.

Řekli jsme si s kámošem – dáme Lužnici, jeden den, jeden kemp, žádný stres. Ale v Kempu Tušť to dopadlo jinak. Přijeli jsme unavení, ale místo klasického 'jen postav stan a spi' nás uvítal naprosto vyladěnej vibe. Všude klid, tráva jak z reklamy, pár vodáků, co hráli na kytaru u ohně… no nakonec jsme tam zůstali tři noci. 😂 Voda hned za rohem, pivko studený, a co mě fakt překvapilo – sprchy luxusně čistý a teplý i večer. A jo, pršelo jednu noc – ale díky zastřešenýmu posezení a místnímu rumu to byla jedna z nejlepších večerních seancí. Takže plán: jeden den. Realita: mini dovča. Díky, Tušť – letos se vracíme i s partou! 🍻🛶

Původně jsme jeli na pohodičku – dvě rodiny, tři děti, naložený auto jak na expedici. Ale už první večer v Chatové osadě Slunečnice to vzalo jiný obrátky. Děti se zkamarádily s vedlejšíma, takže z toho byl okamžitě "dětský Woodstock". My jsme si zatím dali kafe a špekáčky – romantika jak z filmu... až do chvíle, kdy dcera přivedla ježka. ŽIVÝHO. Do chaty. 😅 Pan správce jen mávnul rukou a prý: 'To je Hugo, místní maskot.' 😂 Jinak areál super – klid, čisto, pláž hned kousek, voda parádní. Letos jedem zas. A doufáme, že Hugo přežil sezónu.

Můj pes je náročnější než kdejaký ajťák na home office – nechce moc lidí, chce trávu, vodu a klid. A hele, v Hranicích jsme trefily jackpot! 🐕 První den skočil rovnou do rybníka, druhej den si ukradl opékaný špekáček sousedovi z roštu (fakt sorry, Karle 😅) a třetí den si našel psí kámošku – černou labradorku Lolu. Já zatím chillovala u chaty s kafem, výhled na stromy, klídek, žádný davy. Všechno čistý, lidi milí, pejsci vítaní – přesně jak má být. Jestli máte chlupáče a chcete si fakt oddechnout, sem rozhodně jo.