Rekreační areál Motýlek - Svojanov

Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě. Na konci 15. století se zde vůbec poprvé v českých zemích objevily moderní renesanční prvky a na začátku 17. století vznikla tři manýristická křídla podle plánů italského stavitele. Zámek proto nechybí v žádné české učebnici dějin umění.

Původní hrad

• Moravská Třebová vznikla v polovině 13. století. První písemná zmínka se týká místního fojta (úředníka) a je obsažená v listině z roku 1270.
• Zakladatel budoucího města, Boreš z Rýzmburka, patřil mezi významné druhy českého krále Václava I. Příchozí osadníci po vymýcení lesa a vyměření města začali se stavbou jednoduchých domů, patrně ze dřeva. Středověké domy ani tehdejší hradby se sice nedochovaly, ale o městě si můžeme udělat představu z jeho půdorysu. Čtvercové náměstí s kolmo vybíhajícími ulicemi je typickým dílem 13. století.
• Jedinou nepravidelností v šachovnicovém půdorysu města najdeme v jeho jihovýchodním nároží. Zde stával, asi už od samotného založení města, hrad šlechtického správce. Byl postavený do obvodových hradeb a od města byl oddělený hlubokým příkopem. Jak vypadala jeho středověká podoba, a opevnění se můžeme jen dohadovat. Každopádně zabíral strategicky výhodné místo na mírném návrší nad říčkou Třebůvkou, kolem které vedla obchodní stezka. Údolí se zde zužovalo a bylo nutné jím obcházet a objíždět prudký sráz protějšího vrchu.
• Zlomky keramiky nalezené při archeologickém výzkumu dokazují, že toto místo osídlili lidé už v pravěku. Usadili se zde v pozdní době bronzové a své sídliště obehnali příkopem.

Raně renesanční zámek Ladislava z Boskovic

• Jednou z nejdůležitějších postav historie zámku i města byl Ladislav Černohorský z Boskovic (asi 1455-1520), který pocházel z jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů. Jelikož mu byla původně určena kariéra v církvi, procestoval v mládí za vzděláním velkou část Itálie. Studoval ve Ferraře, Bologni, Padově, Pávii či ve Vídni. Zde se nejspíš seznámil s myšlenkami humanismu a renesance. Měl také blízko ke dvoru uherského krále a tehdejšího vládce Moravy Matyáše Korvína v dnešní Budapešti, kde v jeho službách pobývala řada italských umělců. Odtud si Ladislav později pozval řemeslníky i do Moravské Třebové.
• Po smrti bratra Jaroslava se musel vzdát církevní dráhy a ujmout se boskovického dědictví, patřil také k rádcům českého krále Vladislava Jagellonského. Z Moravské Třebové zakoupené roku 1485 učinil své sídlo a započal s jeho přestavbou. V jeho sídle se prolínala tradice středověkého městského hradu s novými renesančními prvky. Dodnes se dochovalo východní křídlo s prostorem tzv. Rytířského sálu, zaklenutého křížovou klenbou a pozdně gotická sklepení.
• Raně renesanční prvky reprezentují především portál a dva portrétní medailony. Portál, dnes vsazený do jižní brány na nádvoří, tvořil původně hlavní vchod do „starého zámku“. Je datovaný rokem 1492, což z něj dělá nejstarší dochovanou renesanční památku v České republice. Vedle nepřehlédnutelných renesančních prvků lze v detailech vypozorovat ještě pozůstatky starých kamenických postupů, tvoří tak (společně s portálem tovačovského zámku a okenními ostěními Vladislavského sálu na Pražském hradě) přechod mezi gotikou a renesancí. To kulaté medailony Ladislava a jeho manželky Magdalény z Dubé a Lipé z roku 1495 jsou už ukázkou skvělé práce italského sochaře demonstrující čistotu renesančního slohu. Kopie jsou také vsazeny do jižní brány na nádvoří, mramorové originály jsou součástí expozice Poklady Moravské Třebové.
• Samotný zámek si ponechal tradiční čtyřkřídlou dispozici s centrálním nádvořím a masivní věží, součástí zámku byla i černá kuchyně, předsazená v hradním příkopu. Dodnes je z části zachován jako podzemní prostor uprostřed nádvoří. Od roku 2010 je i tento prostor zpřístupněn, Je tu instalována expozice Barevná planeta. Zámecký areál byl v době pánů z Boskovic stále oddělen od města příkopem a přístup zajišťoval kamenný most, jehož pozůstatky byly objeveny při archeologickém výzkumu v 90. letech.
• Na rozšiřování zámku se podíleli všichni majitelé rodu, jejich zásahy však nebyly tak rozsáhlé. Byli to především Václav z Boskovic, jehož jméno je vytesáno nad portálem domu v Bránské ulici, který byl propojen se zámkem. Václav si tudy krátil cestu do kostela. A také Jan Třebovský, který nechal postavit mlýn za hradbami zámku, v jeho blízkosti se dochovala branka s tesaným nápisem a erby pánů z Boskovic a pánů z Dubé a Lipé. Také Jan si zval na své sídlo umělce z dalekých končin, například vlámského malíře Pietra di Petri, jehož portrét Jana na úmrtním loži mohou také vidět návštěvníci zámku. Di Petri poté působyl, až do své smrti v roce 1611, také ve službách Žerotínů.