Jsem realista takže svět ve kterém žiji nevidím růžově ani černě. Každý cestovatel má trochu posunuté měřítko tolerance rizika, protože jinak by nemohl vyrážet na cesty do neznáma bez obav o klidný spánek. Neuvědomoval jsem si to pokud nezačaly naše cesty komentovat naši známí i neznámí. Prý zda se nebojíme spát někde prostřed lesa nebo na opuštěném místě. Radikální se to vystupňovalo poté jak jsme začali cestovat s Leonardem. Pro většinu lidí nepochopitelné jako můžeme jít na cestu do Řecka autem s devět měsíčním dítětem a nemít zajištěné ubytování alespoň ve čtyřhvězdičkovém hotelu.
To dítě má na cestě nejmenší problém. Leonard za své čtyři roky absolvoval v autě dva krát Chorvatsko, dva krát Řecko, Černou Horu, Sardinii a Korsiku, lyžovačku v Rakouských alpách, Toskánsko a Maroko. O výletech na Slovensku, Čechách, Polsku a Rakousku nemluvím neboť to je na skok. :-) Věřte mi, že naše dítě se po každém výletě ptá kdy jdeme zase a kam. Velmi se z toho těším neboť vím, že když vyroste nebude mít strach vybrat se do světa.
Riziko na cestách si uvědomuji a mám vůči němu respekt. Hodně se na cestách spoléháme na intuici. Pokud někde zaparkujeme a nemáme z toho místa dobrý pocit raději se ještě v noci přesunu pokud je to jen trochu možné. Tento příspěvek bude o momentech kdy to možné není. V takových případech používám pasivní i aktivní ochranu našeho auta a samozřejmě mé rodiny. Pasivní ochrana znamená, že nás auto chrání samo.
Alarm
Mercedes má mnoho věcí opravdu dobře vychytaných. Alarm v autě je možné různě nastavit. Např. pokud auto převážíte na trajektu je užitečné vypnout pohybové čidlo aby vám auto nehoukalo během bouřlivější plavby. Velmi užitečná je i funkce vypnutí sledování vnitřního prostoru. Když spíme tak vždy zamykám auto klíčem aby byl aktivní alarm. Ten by se, ale spustil při jakémkoliv pohybu v autě takže toto čidlo vypínám tlačítkem na stropě. Řeknete si maličkost, ale užitečná. Už se nám stalo, že nás v noci probudil alarm a viděl jsem jak někdo utíká od auta. Musel zřejmě zatáhnout za kliku nebo zkoušet něco se zámky. Každopádně díky za aktivní alarm během spánku.
Upínací popruhy
V jednoduchosti je krása a proto se mi líbí řešení které zevnitř zajistí dveře před otevřením. Stačí nato rychloupínací gurtna kterou našpanujete mezi držáky dveří a plus já tam přidávám ještě madlo otevírání posuvných dveří. Zkoušel jsem to otevírat zvenku a fakt s těmi dveřmi nepohnete. Museli byste rozbít okno pokud byste se chtěli dostat do auta. Předpoklad je ten, že v součinnosti s alarmem každý pokus o vniknutí do auta skončí neúspěchem a navíc nás alarm vzbudí. Toto zajištění někdy používám i když stojím na místě kde si niesom jistý bezpečností během dne. Samozřejmě, že zasouvačky tehdy nezajišťuje ale na zasouvačkách stejně jako na kufru nemám aktivní zámky dveří. Toto zabezpečení navíc nezabírá žádné místo a popruhy využijete i na uchycení čehokoliv na střechu a pod.
Pootevřené okna
Během stání, ale i během spánku v autě potřebujete zajistit cirkulaci vzduchu. Já mám na předních oknech deflektor a zadní okna jsou výklopná. Ani přes jednu spáru nedostanete ruku do auta tak abyste ho dokázali otevřít. Věřím tomu, že šikovný zloději znají triky jak se tam dostat ale riziko se podle mě nikdy nedá úplně odstranit. Třeba ho jen minimalizovat. Během stání navíc používáme ventilátory v bočním okně které se nám na ochlazování velmi osvědčily. Když vložím tabuli s nimi namísto okna a zajistím ji kajlíkom proti posunu nahoru není možné ji zvenčí vyjmout bez rozbití. To už je asi jednodušší rozbít přední okno, protože tabla je z hliníkoplastu. Na zadních oknech máme tmavé fólie a navíc záclonky a na předních oknech máme zevnitř termální fólie, které nám dělali na míru, takže dovnitř není vidět a navíc nás chrání před světlem a teplem. Zatím se nám nestalo, že bychom našli poškození i když jsme celý den nechali auto bez dozoru a přitom se celé větralo. Zde stejně platí používat zdravý rozum a neparkuji na místech, kde to už na první pohled nevypadá bezpečně.
Zamykací přihrádka
Protože připouštím riziko, že se do auta může někdo dostat tak cenné věci mám většinou u sebe a ostatní věci dávám do přední skříňky před spolujezdcem která se dá zamknout. Jasné že asi nebude velký problém ji vylomit, ale jak jsem řekl riziko se snažím minimalizovat a ne úplně odstranit. Delší čas se již pohráváte s myšlenkou trezoru pod sedadlem řidiče, ale zatím jsem to nedošlo.
Právní a zdravotní ochrana
Trávíme na cestách hodně času a je smutné, že si musíme platit právníky který mě chrání před státem. Policie je státem placená takže jsou to defakto moji zaměstnanci neboť žijí jen díky mým daním. DAS je právní ochrana která mi už vícekrát pomohla při řešení konfliktních věcí většinou s policií. Velká výhoda je že má celoevropské působení takže mi řeší situaci i během cest. Asi každý se již setkal s tím, že neví jak a co platí v jiném státě a tehdy je dobré mít 24hod přítele na telefonu, který vám pomůže.
Zdravotní pojištění
Jsme sice v EU a vrámci toho platí že můžete využívat evropskou kartu pojištěnce, ale to platí jen ve státních nemocnicích. Ne všude je najdete a když je i najdete tak povětšinou odtud rychle odejdete k soukromému lékaři. Přečtěte si jak jsme pochodili v Řecku. U soukromých vám ale kartička pojištěnce neplatí a věřte mi že ze svého to nechcete platit. Já mám od zaměstnavatele placené celoroční zdravotní pojištění v zahraničí od Kooperativy, protože občas chodím služebně mimo Slovenska. Mám v něm i rizikové sporty jako lyžování a potápění takže o mně je postaráno.
O mou rodinku je postaráno díky kreditní kartě která mi za aktivní používání zajišťuje pojištění posádky a dalších věcí jako např. zavazadel. S Veronikou nejsme manželé takže pojištění posádky je pro nás ideální. Kryje v podstatě kohokoliv kdo je prokazatelně na cestě s námi. Použil jsem ji už vícekrát kvůli Leonardovi a vždy to bylo úplně bez problémů. Ani jednou jsem nic na místě neplatil. Pojišťovna si vše doriešila sama. Jediné co je zajímá po návratu zpět je zda jste nebyli souvisle déle než 90dní mimo území SK neboť toto vám pojistka nekryje. Někdy je komplikované dokázat, že dítě bylo v jistém čase na Slovensku. Dospělý chodí do práce, ale dítě pokud nechodí do školky a není často nemocné tak v podstatě neexistuje záznam, že se nachází na území SK. A takové potvrzení od vás pojišťovna může žádat i zpětně po půl roce. Jelikož jsme v Šengene tak při překročení hranice razítko do pasu nedostanete. První možná dostanete až na maďarsko nějakých hranicích, ale ta nedokazuje, že jste byli předtím na území slovenska. Je to trochu na hlavu jako všechno co má něco společného s pojištěním, ale na to je už asi každý zvyklý.
Pojištění auta
Toto zatím nemám dořešené. Havarijní se mi platit nechce a v rámci asistenčních služeb mám sice nějaký odtah do 200EURO a podobné maličkosti v pojistce, ale nemyslím si že by mi to velmi pomohlo v případě velkého problému s autem. Každopádně před každou delší cestou nechám auto zkontrolovat mému známému mechanikovi a zatím jsme se vždy dokázali vrátit. Na Mitsubishi z Rumunska s vyvěšenou jednou brzdou, z Itálie s převinutí alternátorem a z Řecka bez serva, ale vždy jsme domů došli ... :-) Maco zatím zcela bez problémů až na jeden defekt.
Aktivní ochrana je něco k čemu doufám nikdy nedojde
V Mitsubishi jsem měl teleskopický obušek který mi ve Švýcarsku zabavily a navíc napařili 400eur pokutu za nepovolené držení zbraně. Dodnes jsem jim to nezaplatil a oni stíhání po mém odvolání stáhli. Každopádně Švýcarsku se od té doby raději vyhýbám. Tento svět je pokroucený. Kladivo, sekera nebo mačeta není zbraň. Dá se koupit v každém řemeslném obchodě, ale teleskop který je vysloveně obranný nástroj je zbraň, kterou nesmíte držet. Když vás ale někdo přepadne tak se můžete stěžovat. Situace v Europe nám ukazuje jaký smysl má taková stížnost.
Mačetu mám v autě odkdy jezdím a nikdy s ní nebyl problém. Dokonce ani když skoro spadla na hlavu Chorvatskému celníkovi při otevření zadních dverý. Mně by se tehdy krve nedořezal, ale jelikož jeho kolegové se začaly smát tak nám to prošlo. Každopádně si neumím představit, že bych s někým bojoval s mačetou. Zatímco jsem byl sám nic podobného jsem neřešil, ale když má člověk rodinu tak ji třeba chránit.
Spray
Mám po ruce v autě malý Kapsaicinový sprej který má dosah 3m. Navíc nestříká páru, ale kapičky takže ani proti mírnému větru bych neměl paralizovať sebe. Beru ho s sebou i když jdeme na nějakou túru jako ochranu před zvířaty. Nevím jestli by zastavil medvěda, ale aspoň mám pocit, že nejsem úplně bezbranný. Sprej je malý, skryjete ho do dlaně takže útočník ani přehlédnou, že něco máte. Navíc má led světélko. Moment překvapení je na vaší straně. Navíc se snadněji v autě skrývá po zkušenosti ze Švýcarska.
Paralizér
Při koupi fungovala stejná logika jako u spreje. Musí být nenápadný, takže je to baterka s paralizérem. Převážel jsem ji už i ve velké zavazadle v letadle do Maroka nebo do Brazilie a nikdo se nad ní nepozastavil. Jednou jsme na jedné party dostali skvělý nápad vyzkoušet ji, takže mohu říci, že déle než dvě sekundy ji na sobě nesnesu. Dává řádně bomby a myslím si, že by svou roli splnila. Rovněž je zde důležitý moment překvapení. Nemusím ji v autě skrývat a asi málokoho napadne, že slouží na něco jiného než na svícení. Samozřejmě, že i výborně svítí.
Siréna
Když selže všechno třeba volat o pomoc a to pokud možno co nejhlasitěji. Nato nám slouží opět multifunkční baterka, která kromě světla v ruce poskytuje i světlo na stůl, když chcete večer posedět u autě. Nabíjet lze zabudovaným Solarem, ručním dynamem nebo přes USB. Má dokonce USB výstup takže vám dokáže nabít mobil. Solar je na chytré telefony slabounký, ale dynamo to dokáže. Má také zabudované rádio a veeeelmi hlasitou sirénu která by asi probudila celé parkoviště. Nevím co víc by se ještě dalo do jedné věci vecpat, ale Číňané na něco určitě přijdou. :-)
Tolik o našem zabezpečení na cestách. 
Komentáře
Přidat komentář