Dodávkou přes Italské kempy s dvouměsíční Elizabet

První den - ujetých 704km za 7 hodin
   
    Vyrazili jsme kolem 16: 00hod s klasickým plánem dorazit do noci na naše oblíbené parkoviště před Italskými hranicemi. Podívejte na mapě nahoře. Cesta šla hladce a během mé služby za volantem se nic zvláštního neudálo. Tedy až na uvolněný plast, který jsem chtěl samozřejmě přilepit oblíbeným ducktapem, ale stala se neuvěřitelná věc. Já jsem zapomněl vzít ducktape, skoro jsem to nepřežil. :-)

Druhý den 163km za 4: 00 hodiny

Ráno jsme po snídani od maminy šli natankovat na Shellku což je oproti parkovišti a cena 1,32eur mě mile překvapila. V RK jsem při odchodu tankoval na nejlevnější benzínce ve městě za 1,27eur. Prostě žijeme si na Slovensku jako Rakušané. Nevím co se stále stěžujeme. Na mé štěstí tu měli i ducktape, takže jsem měl srdce na svém místě a vyrazili jsme směr Caorle, kde už týden byli ubytováni naši známí z RK, též s malým dítětem. Kousek od jejich hotelu byl Camping Santa Margherita Zamířili jsme tedy rovnou tam. Jak jsem řekl, s Kemp nemáme velké zkušenosti, ale tento byl velký, rozložený kousek od moře na mírném kopečku se stromy a parkovalo tu odhadem 200 camperů. Sociálka byly pravidelně uklízené. Po příjezdu do kempu nás obsluha posadila do elektro autíčka jaké běhají na golfu a převezla kempem a ukázala volné parcely. Vybrali jsme si jednu blízko socialok, obchodu a restaurace. Celý den tu sice nebyl stín, ale neměli jsme v plánu strávit celý den v autě. V ceně 50eur za dvě noci pro dva dospělé, jedno pět roční dítě a jedno batole byl i přístup na WIFI a dvě lehátka se slunečníkem na pláži vedle kempu. Nevěděli jsme jestli je to standard, ale každopádně se nám to za ty peníze zdálo v pohodě. S kamarády jsme se setkali odpoledne na pláži a večer v reštiky na konci pláže jsme si dali pohár vína. Malá Elizabet byla klidná a Leonard byl štastný jako blecha, že je při můry. Pláž písčitá s pomalým klesáním a rady slunečníků. Něco čemu jsme se vždy vyhýbali nám nyní poskytovalo klid jelikož po sezoně zde nebyly davy turistů, ale povětšinou jen německý důchodci. Nepomyslel bych si, že to řeknu, ale užívali jsme si to nicnedělání.

Čtvrtý den ujetých 45km za 1 hodinu

Odchod s kempu byl do 14: 00hod protože bylo po sezóně, dopoledne jsme si ještě užili koupáním v můry a po obědě od maminy jsme vyrazili jsme Lignano. Původní plán bylo pobřeží mezi hrady Duino a Miramare na východ od Grada až po Terst, ale přišla na mě nějaká nostalgie a rozhodl jsem se jít si zavzpomínat na pubertální chasis kdy jsem jednu z prvních dovolených bez rodičů strávil právě v Lignanu. Na mapě jsem našel Camping Pino mare Dorazili jsme tam po hodince cestě. Zavzpomínali jsme si trochu na naši cestu po Toskánsku (čti zde) Touto cestou jsme se tehdy vraceli domů a směřovaly na krátkou zastávku v Grade. Když jsme dorazili do kempu, tak nám paní na recepci zakreslila parcely kde je celý den stín, nakolik to byla naše jediná požadavek. Zasmála se když jsem jí vysvětloval, že nepotřebujeme přípojku na vodu ani elektriku. S elektrikou jsme díky soláru soběstačný. (Čti zde) Vše včetně elektriky, slunečníků, bazénu a WIFI je v ceně 76eur za dvě noci. Řekli jsme si, trochu dražší, ale kemp má 4hviezdy tak to bude asi něco lépe než v Caorle.

Vybrali jsme se tedy autem hledat poznamenány parcely do kempu. Mám výborný orientační smysl, ale v tomto kempu jsem se ztratil hned po vjezdu do něj. Je obrovský a kromě parcel pro Kamper, které jsou 10x10m velké nabízí také ubytování v mobilních domech různé kategorie. Všude jsou palmy které, Veronika miluje a celý kemp působí veeeeeľmi příjemným dojmem. Čisté a pěkné sociálka na každém kroku, k tomu restaurace a obchod se vším co můžete potřebovat. Prostě město ve městě. Vybrali jsme si jednu z nabízených parcel a dva dny jsme tento krásný kemp neopustily. Jídlo v restaurací pro tři, Leonard sní tolik co já, nás vyšlo i s nápoji na 25eur. Za bazén by se nemusel stydět žádný hotel v Egyptě nebo podobných komerčních destinacích a my jsme se už smáli na sobě protože jsme předtím nechápali jako lidé co jdou k moři mohou trávit dovolenou u bazénu. No, jako nic, když máte malé dítě a potřebujete odpočinek.

Pátý den projetých 3km na kolečkových bruslích po kempu. :-)

Jak jsem zmínil kemp jsme vůbec neopustili a jediný výjimečný pohyb byl na kolečkových s kočárkem a Leonard na odrážedle. Celý kemp byl poloprázdný, ale kapacita více než 500 parcel pro Kempery mluví za všechno. Na pláži jsme byli skoro sami. Sociálka u bazénu vypadala jako v luxusním hotelu a když jsem si vzpomněl na některá místa kde jsem spal za nehorázné peníze přes naše cestovky tak mi bylo do pláču. Prostě úžasný kemping.

Šestý den projetých 69km za 1 hodinu

Check out nám na recepci povolily kdykoliv v odpoledních hodinách nakolik je po sezóně a na naši parcelu neměli žádnou rezervaci. Prostě super. Ráno tedy útok na bazén kde se Leonard poprvé odvážil splývat bez rukávků. Měl jsem z toho obrovskou radost neboť dosud nešel hlouběji než po pás do vody. Zvažovali jsme zda v tomto kempu nezůstat až do konce, ale mé toulavé boty veleli směr plánované pobřeží se zastávkou v Grade kde se nám poprvé velmi líbilo. V Grade jsem vybral jeden ze tří kempů, které zde jsou a to 4hvězdičkové camping Villagio Europa. Překvapilo mě, že stránky mají v češtině a také materialy na recepci nám poskytli v češtině. Ohlédli jsme si kemp, který nebyl vůbec špatný, ale v porovnání s Lignano bude nyní asi každý působit jako ošklivé káčátko. Zlobili jsme se na sebe, že jsme tam ještě nezůstaly.

Sedmý den projetých 43km za 1 hodinu a 3,5 km po městě.

Zaplatil jsem opět dvě noci. První noc do druhé v noci vyhrávali velmi nahlas německé šlágry, pláž byla asi najhnustnejšia jakou jsem kdy viděl, sociálka sice čisté a nové, ale daleko. Dopoledne jsme strávili u celkem pěkném bazénu s tobogány, takže alespoň Leonard si to užíval. Nám bylo líto za kempem v Lignanu. Check out nam nechtěli povolit pozdější takže jsme se vykašlali na druhou zaplacenou noc a odpoledne odjeli na procházku do města Grado. Opět se opakovalo, kde se ti líbilo a máš hezké vzpomínky tam se nevracej aby sis je nepokazil. Městečko nás už tak neočarilo jako poprvé a navíc zde útočili komáři i během dne. Rychle pryč odsud.

Na mapě jsem našel městečko Sistiana kam jsme se rozhodli jít do kempu, nebo přespat nadivoko jelikož tam bylo značené parkoviště přes jednu z aplikací co používám. (Čti zde) kemping byl na kopci nad mořem a parkoviště hned u pláže, takže jasná volba. Tedy ne až tak jasná, protože na parkoviště se šlo kolem budky, kde se zjevně platilo parkovné i když zde už večer nikdo nebyl a na příjezdové cestě byla brána. Večer jsme se šli projít do nedalekého přístavu pro jachty smetánky. Toto místo ještě na satelitních snímcích googlu vypadá jako kamenolom, ale teď to tam neskutečně smrdí penězi. Takto to vypadá když někdo neřeší kolik to bude stát. V skále je pod zemí udělané parkoviště ze kterého se dostanete výtahem předpokládám, že až před pokoj. Je to tu nádherně a stylově vybudované. Určitě stojí zato projít si to tu večer potmě tak jako my. Když jsme se vrátili k autu, které jsem raději přeparkovat do přístavu tak jsem zjistil, že jsem dobře udělal protože brány již byly zamčené a k autu bychom se už nedostali. Uložili jsme se tedy na Elizabetkynu první noc na divoko.

Osmy den ujetých 105 km

Ráno jsme se přesunuli na placené parkoviště kde jsme si dali snídani a u pláže v čistých sociálka absolvovali ranní rituálu. Půl dne jsme strávili na docela pěkné plážičky a jediné co mi vadilo v jinak konečně čistém můry byly medúzy, kterých zde bylo velmi mnoho a neměl jsem chuť být žahnutí nebo ještě hůře aby popálili Leonarda. Zažil jsem to v této oblasti Itálie a nebyla to velká zábava, teploty a hnisající rána několik týdnů. Po obědě jsme se vybrali směr Miramare. Je tam velmi pěkný Zamora postaven přímo u můry is přilehlým parkem. Polovinu z něho jsme si prošli, ale protože Elizabet i mamina začínali být nervózní z přesunů tak jsme se vybrali směrem zpět do městečka Duino. Po celé cestě tímto pobřežím jsme nevěděli najít obchod, klasické městečko ba ani kemping. Celá tato oblast je sice hezké pobřeží, ale v rámci zázemí, které jsme nyní s dítětem potřebovali tak katastrofa. Veronika zavelela směr domů a já jsem zavelel směr "náš" kemp Lignano. Nevěděl jsem si představit přijít v takové náladě domů. Přesun do Lignana trval hodinku a v kempu jsme si rovnou ptali parcelu co jsme měli předtím. Byla obsazena, takže o dvě vedle. Šli jsme na jistotu. Po příjezdu sem se vše opět uklidnilo a byli jsme rádi, že jsme nešli domů.

Devátý den 5 km po městě

Ráno jsme šli s Leonardem koupit snídaně a koupili jsme si i petangové koule se kterými jsme se pak hráli na pláži. Oběd jsme si dali v reštiky a odpoledne jsme se šli převést na bruslích a odrážedle na konec kempu, kde vtéká do moře řeka a je to tu hřiště pro děti. Elizabet se uklidnila po předešlém hektickém dni. Prostě pohodička. Večer jsme se šli projít do části Sobiadoro, neboť Leonardovi jsem slíbil, že mu koupím pistole. Pamatoval jsem si, že je tu množství značkových obchodů tak jsem chtěl udělat radost i Veronice. Já už to nějak přežiju. Po cestě do města jsme narazili na dopravní kolaps, protože celým městem se konal nějaký maratón a ulice byly pozatvárané. Chtěl jsem je vzít na nově otevřené promenádu, ale nic zajímavého tam nebylo. Zaparkoval jsem tedy kousek od obchodní ulice a Leonard si našel v obchodě s hračkami přesně to co chtěl a když jsme ho ještě vzali do herny byl štastný jako blecha. Mamina se také těšila, takže všechno v pořádku. Tati už neměl Metaxu takže večer strávil nasucho, ale co už.

Desátý den 844 km za 8 hodin

Ráno jsme strávili hraním petang při můry, oběd jsme si dali v reštiky a vyrazili směrem domů. Cesta i díky aplikací Waze, kterou mám vždy zapnutou (čti zde) proběhla bez problémů. Jednou mi pomohla obejít bouračka a jednou mi pomohla obejít zácpu před Vídni. Každopádně o deváté večer jsme byli doma.

Shrnutí:

Tato cesta nám ukázala, že netřeba zatracovat kempy, jen proto, že u nás vypadají tak jak vypadají. Určitě je v budoucnu budeme více využívat pokud trochu nevyroste Elizabet a pak zpět do divočiny. :-)

• Ujeto celkově: 1974km
• Utracené peníze za osm nocí v kempech: 252eur
• Ostatní výdaje, nafta, restaurace, obchody atd. : 475eur

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});