Jak se baví mladí v kempu? La Rocca očima generace Z

Do redakce nám bylo zasláno hodnocení několikadenního pobytu v kempu La Rocca, který leží na okraji Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji. Areál obklopují lesy a louky, přitom je to odtud jen kousek do centra lázeňského města i k výletním cílům v okolí.

Jak tento kemp vnímají mladí návštěvníci? Zde už přinášíme zážitky a hodnocení kempu La Rocca přímo od generace Z.

První dojem, stavění stanu a pizza

Přijeli jsme s přítelem na pár dní za odpočinkem. Když jsme vstoupili do kempu, na první pohled nás zaujalo hezké prostředí a okolní příroda. Hned jsem si řekla, že tady bude klid a zároveň dost možností, co podniknout. A v tom jsem se nespletla.

Nejdříve jsme ale museli postavit stan. Pro někoho, kdo dlouho nestanoval, to byl trochu boj, ale nakonec jsme to zvládli. Po postavení stanu nás přepadl hlad. V kempu je možné zajít do restaurace nebo si objednat pizzu, takže jsme klasicky zvolili pizzu.

Až na místě jsme zjistili, že je lepší objednat ji předem. Pán byl ale ochotný, pec měl ještě rozpálenou, takže jsem se své salámové pizzy nakonec dočkala. A byla opravdu dobrá.

Wellness centrum nedaleko kempu

Druhý den jsme se rozhodli navštívit wellness centrum, které se nachází přibližně 500 metrů od kempu. Nejvíce nás nadchla vířivka a velký bazén.

Těšili jsme se také na saunu a páru, jenže pára se nedala zapnout a sauna nebyla v provozu. Potom jsme si všimli rozpisu, podle kterého sauna a pára fungují pouze v určené dny a hodiny. Bohužel jsme se netrefili do správného dne, ale i tak jsme si wellness užili.

Cestou zpátky jsme dostali chuť na něco dobrého, a tak jsme ještě zašli do obchodu. Ten je také kousek od kempu, což se během pobytu hodilo.

Ohniště, sportovní vyžití a sprchy bez soukromí

Po návratu do kempu jsme si chtěli opéct buřty. Nejdříve jsme se báli, že bude ohniště obsazené, ale při procházení areálu jsme zjistili, že je zde ohnišť více. Nemuseli jsme tak čekat ani řešit, kdo je u ohně první.

V areálu jsme objevili také stůl na ping-pong, který jsme později využili, volejbalové hřiště a venkovní bazén. Nechybí ani velké dětské hřiště. To už sice nebylo přímo pro nás, ale rodiny s dětmi ho určitě využijí.

Večer jsme ze sebe chtěli smýt kouř z ohně, a tak jsme zamířili do sprch. Právě sprchy jsou věc, kterou bych kempu vytkla. Byly moderní a tekla v nich teplá voda, jejich uspořádání nám ale neposkytovalo příliš soukromí.

Sprchy byly rozdělené do tří částí a v každé se nacházely tři sprchové kouty oddělené zdí, ale bez závěsů. Pokud se někdo sprchoval hned naproti dveřím a další člověk otevřel, nebylo to úplně příjemné. Zvolila jsem proto sprchu až na konci místnosti, ale ani tam jsem se necítila příliš komfortně.

Výlet k Hradišťskému lomu

Na další den jsme si naplánovali výlet k Hradišťskému lomu, který je od kempu vzdálený přibližně dva kilometry. Když jsme dorazili na rozcestí, přítel samozřejmě vybral takzvanou zkratku přes les namísto cesty po silnici.

Nebyl to úplně nejlepší nápad, protože já vyrazila v žabkách. I přes menší zranění jsme ale nakonec dorazili k cíli. Už na první pohled nás zaujala okolní příroda i samotný lom.

Za vstup jsme zaplatili 100 korun za osobu. Byl srpen, ale panovala už chladnější část léta, takže voda v lomu byla hodně studená. Přesto jsme neodolali a pořádně se vykoupali.

Po návratu do kempu jsme se rozhodli vyzkoušet také místní bazén. Voda v něm byla podobně studená. Já jsem do bazénu vlezla, ale na přítele už to bylo příliš. Zkusili jsme to znovu následující den před odjezdem a tentokrát už koupání zvládl i on.