Rozlišuji dva druhy výletů karavanem, a to výlety ve znamení objevování nového, nepoznaného, a pak ty "na jistotu", když se neomylně vracíme na místa, kde nám už kdysi bylo dobře. Jedním z letošních výletů z kategorie na jistotu byl i tento náš výlet do Prahy, kde jsme byli již před rokem a bylo nám tam nad očekávání skvěle. Dlouho jsme na ten výlet vzpomínali a už od jara jsme se na jeho pokračování doma všichni velmi těšili. V Praze máme vytipován jeden celoročně otevřený kemp přímo v centru města - tam, kde byste ho ani nečekali a nehledali - na Vltavě, na poloostrově s názvem Císařská louka a přímo pod Vyšehradem.
Absolutním benefitem tohoto typicky městského kempu je, že od počátečního příjezdu karavanem do kempu (který trvá mimochodem cca 20 minut po jste sjel z dálnice D1) jste zcela nezávislí od nutnosti používat auto a velmi komfortně a bezstarostně se víte přímo z kempu pohybovat kombinovanou městskou hromadnou dopravou , přičemž např. cesta na Václavské náměstí i s přestupy trvá z kempu cca 15 min. Kemp byl tohoto roku doslova nabitý cestovateli. Jsem zvyklý vídat v kempech karavany z celé Evropy, zaujala mě však přítomnost čínských karavanistov.
O kouzlu a podrobnostech tohoto bezpochyby královského města bylo již napsáno tolik, že to nemá vůbec smysl opakovat - a jednoduše to třeba jen v přiměřené frekvenci a intenzitě čas od času na vlastní kůži zažít, přičemž toto město má své kouzlo v každém ročním období.
My osobně jsme si užívali střídavě historickou atmosféru, samotné kouzlo velkoměsta, české kulinářské dobroty, skvělé hospody s patřičným množstvím lahodných piv, jakož i různé nákupy "speci věcí" které u nás doma zdánlivě nemáme. Zkrátka, opět jsme v té Praze bez zaváhání splynuly s okolím tak upřímně a rádi, že když jsme si ihned na začátku koupili třídenní lístek na MHD se slovy, že to bude rozhodně stačit, tak jsem si čtvrtý den odpoledne s hrůzou uvědomil, že tu už skoro 20 hodin suverénně jezdíme všichni jedna radost nahoru-dolů totálně na černo. Nicméně bylo nám to, zdá se, pro tentokrát odpuštěno
Na další den jsme - i když neradi - vyrazili pěkně domů, protože na náš karavan už pomalu, ale jistě, začali čekat další cestovatelé. Cestou domů jsme ještě neodolali volání středověkého Olomouce a udělali si tam dvouhodinovou spontánní kulinářské-Procházkové přestávku.
Olomouc také naplnil naše očekávání i zvěsti, které se k nám o něm dostali - byl sympatický a měl velmi příjemnou a přátelskou atmosféru. Opouštěl jsem ho s pocitem, že i sem ještě někdy vrátím, avšak příště aspoň na trochu déle. Následně jsme už chtě nechtě dorazili domů do Košic plný zážitků, jakož i milých a veselých příhod a vzpomínek a jsem si téměř jistý, že to na rok zase vedle jiných výletech rádi zopakujeme. Sledujte nás na Facebooku a nenechte si ujít naše novinky a příběhy dalších cestovatelů v našem blogu.
Komentáře
Přidat komentář