TOPlist

Dodávkou přes netušené Rumunsko

Rád píšeš o cestování, kempování, stanování, nebo máš spoustu zážitků z dovolené o které se chceš podělit? Tak pojď psát pro nás a vydělávej a to až 50% podíl z reklam u článků. Inkasovat můžeš i ty a to ne jednorázově, ale opakovně . Více info

 

AKTIVITYKULTURACESTOVÁNÍ & DOVOLENÁSPORTOVÁNÍOSTATNÍ
Akce a srazyPamátkyCestování s karavanemKam na vodu - vodáci

Videa

Tipy na výletyKulturaDovolená v EvropěRybaření

Vinařství

Kam na horyHrady a zámkyTipy na ubytováníCykloturistika

Restaurace a stravování

Pro dětiPříroda

Stanování

Sportovní aktivity

Rozhovory

 

Řeky, jezera, přehradyRecenze Campingového vybaveníHoubařeníSrandičky a vtipy
  Hodnocení ubytování 

Zábava

  Kempování na divoko Vybavení pro karavany

 

Naše cesta do Rumunska byla v podstatě první delší expedice kterou jsem absolvoval na dodávce s tím že jsme spali v autě. Byly dříve nějaké testovací jízdy po jižních Čechách, ale tam se jednalo o prodloužený víkend takže se to nedá srovnávat. Rumunsko mě vždy lákalo svou historií, přírodou a také draky s nimiž je úzce spojeno. Protože se jednalo o první cestu bylo to hodně o improvizací a proto se do Rumunska ještě určitě vrátíme abychom si prohlédli to co nám ušlo během této cesty. Trasu jsem skládal na základě doporučení kluků z offroad obchodu a z internetu. Na cestu jsem se vydal spolu se sestrou, švagrem a jejich dcerou Alicií, která naši Mici následně nazvala Mother. Přesně to sedělo, protože autíčko se o nás postaralo za každých okolností. Švagr je z Brazílie a komunikační jazyk jsme si od začátku zvolili angličtinu takže jsem to měl spojené s výukou cizího jazyka. Během celé cesty jsem měl zapnutý Sportstracker takže trasu mám podrobně zaznamenanou. Tehdy se android teprve rozjížděl a o Locus jsem ani netušil.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/mapa_trasa_rumunsko_800x347.jpg

 

1. den 470km: Ružomberok - Oradea

    Naše cesta začala odpoledne směr Košice, Budapešť a Oradea. Neptejte se mě proč jsem se vydal do Budapešti přes Košice. Tehdy mi to přišlo jako dobrý nápad. :-) Jednalo se o dlouhý nudný přesun nebít zábavy na hranicích poté, co Andre dal svůj brazilský pas a Alicia také brazilský pas. Tehdy ještě nebyla na slovensku povinnost pro děti mít svůj pas a byly zapsány v pase rodičů, takže vznikl chaos, neboť Alicii měla zapsanou v pase sestra a ona měla přitom svůj vlastní pas. Od té doby jsme ho nikde neukazoval, i protože nás to stálo dvě hodiny zdržení na hranici mezi maďarském a rumunském. Přespali jsme kousek za Oradea na odpočívadle během silného deště, takže všichni čtyři v autě jako sardinky. Andre s Lindou měli s sebou stan, ve kterém měli v plánu spát, ale během této kýly nikoho ani nenapadlo stavět ho.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011379.jpg

 

2. den 300km: Oradea - Hunedoara - Sebes

   Ráno jsme vyrazili celý rozlámaný směrem k průsmyku Transfagaras, který nám doporučovali všichni offroadáci jako něco, co nesmíme vynechat. Cesta v okolí Oradea je katastrofa. nikdy nekončící Donovaly s hrozným asfaltem, samá jáma ale povolená je zde 110km / h. Více než 60km / h jsem si netroufl ani z kopce. Šli jsme v podstatě za nosem a natrefili jsme po cestě na úžasný Korvín hrad ve městě Hunedoara. Zvenku vypadá úchvatně, zevnitř to bylo jako u nás na Strečně. Rekonstruovali ho, ale v té době to byla bída. Po pěti letech, bych ho rád opět viděl. Naše cesta nekončícími zatáčkami postupovala pomalu i díky tomu, že Alicia má cukrovku a v přesných intervalech musí jíst, takže jsme dost často stáli, abychom navarili jídlo. Vedle cestě jsme viděli velmi zajímavé domy. Večer jsme zaparkovali za městem Sebes, které nebylo ničím zajímavé. Zatočili jsme to rovnou do pole, kde chodili traktory a rozložili jsme stan vedle auta, abychom se dobře vyspali.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/24072011327.jpghttps://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/24072011341.jpg

 

3. den 190km: Sebes - Transfagaras - Lacul Vidraru

   Dorůžova vyspalý, jsme se ráno vybrali směr Transfagaras. V celkem pěkném městě Sibiu jsme zažili trochu adrenalinu poté, co nás s majáky honili policisté. Každý mě před cestou varoval, jen ať tě nezastaví policisté, neboť ti vezmou všechno ještě i auta zpod zadku. Procházel jsem městem a na štvorprúdovke na druhé straně cesty vešla na přechod žena. Zaregistroval jsem ji ale za mnou šlo auto a vedle mě také a nejevili známky, že by se chystali zastavit. Prošel jsem tedy i já. O chvíli stál na silnici policista se linií hřbetu palacinkárom a já jsem nevěděl jestli zastavuje mě nebo auto, což šlo souběžně se mnou. Přibrzdil jsem, ale on ukázal na to druhé auta. Tak jsem prošel a v späťáku uviděl jako naskakuje do auta, zapíná majáky a jde mým směrem. Došlo mi že je průšvih a začal jsem se loučit z autem. Zabrzdil prudce přede mnou a odstavili jsme na krajnici. Vyskočil z auta jako tygr a po Rumunsky něco na mě křičel. Když pochopil, že mu nerozumím zavolal kolegu, který věděl trochu anglicky.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011358.jpghttps://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011383.jpg

Vysvětlil jsem mu, že žena byla ještě daleko, že nebylo bezpečné prudce brzdit, protože bylo za mnou auto, a že jsme se při zastavování asi neporozuměli a že mi je to líto. On se zeptal kam jdeme, ukázal nám kde máme odbočit a zaprial šťastnou cestu. Nakonec podal ruku a poznamenal že v Rumunsku jsou povinné pásy které jsme samozřejmě neměli zapnuté. Tolik moje zkušenost s "hroznými" policisty. Na Slovensku bych tam asi nechal celou výplatu za všechny přestupky, co jsem udělal. Cesta na Fagaras nebyla nijak značená, takže děkuji za to, že mě policista zastavil a řekl, kde je třeba odbočit, neboť je to nevýrazná odbočka prostřed ničeho. Cesta se klikou asi milionům zatáček krajinou a stoupá až do výšky 2540m. Po cestě jsme se zastavili u spodní stanici lanovky, která vás ví vyvézt nahoru, když si tam netroufáte autem a udělali jsme si kratší túru. Bordel vedle cestičce nás sice nepotěšil, ale jinak to byla pěkná túra. Na vrchu Fagaras se nachází překrásné pleso a je tu pořádná zima, takže jsme se tu moc nezdrželi, abychom nepřišli o sklovinu na drkotajúcich zubech. Cesta dolů začíná v tunely a pokračuje dalšími zatáčkami až z přehradě Lacul Vidraru. Zde jsme odbočili na lesní cestu a zapnuli uzávěrky. Přehradu jsme obešli z druhé strany než jde hlavní silnice a asi v polovině jsme sešli k vodě, kde jsme přespali. Večer jsme se ještě vykoupali a udělali si ohýnek a opiekli slaninu v přírodě bez zákazů.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011385.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011396.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011399.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/25072011410.jpg

 

4. den 165km Lacul Vidraru - Neznámá přehrada

    V noci opět lilo jako z konve a Estevezovci nezmokli jen proto, že stan měli pod přístřeškem auta. Jinak by jim asi promokl. Sbalili jsme věci a chvíli pozorovali jak se osobní auta které zde také nocovali pokoušeli dostat po rozblatenej trávě zpět na cestu.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/26072011424.jpgVíce méně neúspěšně. My jsme zapnuli pro jistotu i redukovanou rychlost a matka ani nezaváhala. Nakonec se postarala nejen o nás, ale jsme pomohli i některým osobák. Trasa pokračovala úzkou kamenitou cestou až k vysoké přehradě z betonu. Je to monumentální stavba. Dále to byla v podstatě nudná cesta, na níž jsme poprvé setkali i kočovných cikánů a zastavili se při nějakém mauzoleu máte. Přenocovali jsme poblíž další přehradě, která působila jako by tu nikdo nikdy nebyl. Cesta byla rozbita a přehradu jsme prošli po celé délce, ale nikde nikdo tak jsme se vrátili zpět a přespali u řeky.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/26072011432.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/26072011461.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/26072011454.jpg

 

5. den 130km Neznámá přehrada - Bran - Brašov - motel

    Odtud nás už cesta vedla směrem k Drákulovu hradu přes hřebeny pohoří a byla velmi pěkná. Tedy vedla. Každý kdo jde do Rumunska tak si myslí, že tento hrad je největší atrakcí, tak bude i značení již pomalu od hranic. První tabule se objeví, až když vidíte hrad před sebou na kopci. Jmenuje se Bran a je to jeden z mnoha hradů, které patřily "Drákulovi". O celé historii a vzniku legendy se zde nebudu rozepisovat, kdo chce přečte si na odkazu. Každopádně je velmi zajímavá a v podstatě ve zkrácené verzi se dá říci, že právě jemu vděčíme zato, že Evropu nepohltily islámské národy. Hrad je pěkně zrekonstruovaný a stojí určitě za zastávku.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/27072011490.jpghttps://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/27072011528.jpg

Dalším místem na plánu cestě bylo město Brasov. Město se kdysi nazývalo i Stalinovy ​​město a na kopci se vyjímaly jeho jméno podobně jako Hollywood nad LA. Po revoluci tento nápis nahradil název města a vede k němu lanovka. Je odtud výhled na celé město. Historická část města je velmi pěkná a stojí za zhlédnutí. Po cestě k městečku Sinaia jsme zastavili v motely při cestě a přespali jednu noc. Ubytování celkem příjemné a ceny za facku.

 

6. den 400km Motel - Sinaia - Bukurešt - Eforie nord

   Z motelu jsme vyrazili časně protože jsme měli v plánu dorazit až k moři. Hor a zimy jsme už měli dost. První zastávka bylo město Sinaia, kde je nejkrásnější zámek, jaký jsem kdy viděl. Jmenuje se Peles a najít k němu cestu je opět orientační běh. Načež značit vždyť každý ví. Po cestě jsme díky tomu, že jsme neznali cestu navštívili i úžasný klášter. Kde se nachází najdete na mapě výše. Odtud to už byly závod s časem až k moři. V Bukurešti jsme trochu pobloudili a na nové dálnici jsme se trochu báli, protože na benzínce jsme se nedozvěděli, zda je třeba platit za dálnici. Každopádně sem by mohly přijít učit naši silničáři, jak má vypadat dálnice. Večer po tmě jsme dorazili k moři do městečka Eforie nord. Přespat zde na divoce bylo nemožné, takže jsme sháněli hotel. Vše vyprodáno domorodci. Nakonec nám pronajali jeden úžasný apartmán s tím, že časně ráno musíme odejít protože čekají hosty. Celý apartmán pro čtyři se dvěma ložnicemi a obrovskou lázeňskou vyšel 40eur.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/28072011550.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/28072011573.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/28072011582.jpg

 

7. den 60km Eforie Nord - Jupiter

   Ráno jsme opustili městečko a vydali se na jih po pobřeží hledat místo na spaní na divoko ideální při můry. Nic se nám nepodařilo najít, takže jsme rezignovaně zastavili před kempem a šli se s malou dušičku zeptat na ceny. Kemp velmi pěkný a čistý a měl poslední místo na rozložení stanu a auta. Wifi a gril v ceně, sociálky čisté a voňavé a k moři asi sto metrů chodníkem podél jezera. Cena 30eur za tři noci pro všechny, prý nyní trochu vyšší, protože druhý den se koná Liberty Parade. Země zázraků toto Rumunsko.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/29072011598.jpg V celém kempu kromě Rumunů jen jedna německá rodina s malou dcerkou, se kterou se Alicia seznámila na prolézačky. Nešťasní nám přišla oznámit, že jí nerozumí a to Alicia říká plynule Anglicky, Portugalsky a Slovensky odmalička. Hold třeba se jí ještě doučit němčinu. Děti si porozumí i bez slov a pohádky, co dívali večer před spaním v našem autě byly v angličtině, takže baby měli o zábavu postaráno a my jsme si odpočívali na pláži, kde za lehátka a slunečníky nemusíte platit pokud si dáte něco z baru na pláži . Pivo Ciuc za 0,5eur s donáškou na lehátko? No nedej si. Druhý den se konala avizovaná Liberty Parade. Mluvím o největším balkánském hudebním festivalu, takže tomu odpovídal i warmup v okolí už od rána. Mladý s píšťalkami seděli na střechách aut a pouštěli naplno muziku a policisté se jen přihlíželi. Prostě svobodná zábava jak má být. Večer jsme se se sestrou vybrali podívat za zvukem hudby. Nevěděl jsem vůbec co mám čekat ale tak obrovské davy lidí a gigantický stage jak jsme spatřili, když jsme se přiblížili jsem ještě neviděl. Celá akce se odehrává na pláži, kde hoří ohne a je to celé ohrazené.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/29072011604.jpg

Pochopil jsem, že přes ty rady se dovnitř nedostaneme do rána, protože jsme se tam vybrali až když Alicia usnula a to už byla zábava v plném proudu. Rozhodli jsme se, že si to podíváme jen zpoza plotu. Pivo mě přemohlo a musel jsem jít ke keřům a najednou vedle mně proběhl kluk a zmizel za tím keřem a najednou jsem ho viděl za plotem. Zavolal jsem na sestru a za chvíli jsme byli ve VIP zóně za stagei. Tehdy nás trochu propadl strach, když jsme spatřili ake těžkooděnců vedou s rukama za zády kluk, a co před chvílí proběhl přes díru v plotě. Řekl jsem my se musíme tvářit jako pořadatelé, neboť nemáme pásky na rukou. Začali jsme se dívat na zadní část stage a mluvit nahlas anglicky. Policisté kolem nás prošli bez povšimnutí a my jsme mohli zamířit do davu. Party to bylo úžasná a muzika skvělá. Strávili jsme zde odpočívání tři dny a užívali si příjemných a usměvavý Rumunů, večerní městečko plné lidí a zábavy a velmi nízké ceny za všechno.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/29072011615.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/29072011626.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/30072011633.jpg

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/30072011690.jpg

 

10. den: 820km Jupiter - Oradea

    Opustili jsme toto příjemné místo s tím, že se sem ještě určitě někdy vrátíme. Měli jsme na plánu ještě návštěvu Constanty a její pláže Mamaia. Na pláž nám stačil pohled z dálky. Miliony slunečníků a lehátek nás nelákaly. Podívali jsme si přístav, kdysi proslulé kasino, které nyní chátrá a pár historických budov v centru a vybrali se na cestu domů, která probíhala standardně. Občas zastávka na jídlo a jinak dlouhá cesta. Příjemnou částí byla cesta podél řeky od města Brad, kde byla sice nekonečná kolona kamionů, ale země byla pěkná. Zastavili jsme kousek od místa, kde jsme spali i na začátku naší cesty.

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/01082011714.jpghttps://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/01082011718.jpg

 

11. den: 300km Oradea - Ruzomberok

https://www.kempy-chaty.cz/sites/default/files/turistika/mapa_oradea_ruzomberok.png

    Po cestě domů jsme se zastavili jíst v Maďarsku v krásné restauraci a další zastávka nás čekala v Košicích. Domů jsme přišli s pocitem, že Rumunsko je úžasná země kde si lidé ještě umí užívat života a jsou velmi milý. Určitě se sem ještě vrátíme. V případě, že se mě chcete zeptat na něco kolem naší cesty přes Rumunsko, tak to napište do komentářů, určitě poradím - odpovím.. wink

 

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Filtrované HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd> <font>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Tato otázka je pro ověření, zda jste opravdový návštěvník a ne automatizovaný spamový robot.
13 + 2 =
Vyřešte tento jednoduchý matematický příklad a vložte výsledek. Např. pro 1+3 vložte 4.


ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY