Hrad a pevnost Vyšehrad - výlety a ubytování v okolí

Dominantou celého areálu Vyšehradu je dvouvěžový kostel sv. Petra a sv. Pavla z roku 1070. V průběhu staletí byl několikrát přestavěn. Jeho dnešní novogotická podoba vznikla na přelomu 19. a 20. století a jejím autorem je J. Mocker. Zařízení kostela je převážně secesní a novogotické. Zachovala se taky část staršího vybavení, jako obrazy, sochy a kanovnické lavice ze 17. století. V kostele se taky nachází vzácný deskový obraz Madony Vyšehradské zvané Dešťová Madona z poloviny 14. století. Věřilo se, že ji namaloval sám evangelista sv. Lukáš a Madona má schopnost v období velkého sucha přivolat déšť. V období sucha se tedy k obrazu vydávala zbožná procesí, nebo se Vyšehradská Madona nosila v průvodu po pražských městech. Prosby věřících byly vždy vyslyšeny a z oblohy se spustil vydatný déšť.
Přilehlý farní hřbitov u kostela sv. Petra a sv. Pavla slouží od roku 1861 jako Národní pohřebiště. Ke konci 19. století zde byla vybudována velká hrobka zvaná Slavín, do které byli pohřbíváni nejvýznamnější osobnosti českého národa. Tak například básníci a spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, sochaři Jan Štursa, Josef Václav Myslbek a Ladislav Šaloun, nebo malíři Václav Hynais a Václav Špála.
Celkem bylo na zdejším hřbitově pohřbeno okolo šesti set vědců, spisovatelů, básníků, sochařů, malířů, herců, hudebníků a dalších významných osobností. Jsou zde například hroby básníků a spisovatelů Jana Nerudy, Boženy Němcové, Františka Hrubína, Karla Hynka Máchy a Vítězslava Nezvala, malířů Mikoláše Alše, Julia Mařáka a Maxe Švabinského a hudebních skladatelů Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Bedřicha Smetany. Na Národním pohřebišti najdete i řadu významných uměleckých děl, pomníků a portrétních byst.

Na Vyšehradě v parku, nedaleko chrámu sv. Petra a sv. Pavla, se nachází záhadný žulový sloup, který je rozlomený na tři kusy, jenž jsou dlouhé 1,5 až 2,2 m. Je to Čertův sloup. O jeho původu existují nejrůznější dohady. Podle některých romantických názorů to byl sloup starých Slovanů, který byl určen k astronomickým pozorováním. Jiní zase tvrdí, že je to starý milník římské cesty z období Římské říše, nebo zbytek středověkého pranýře. Jako pravděpodobné se však jeví tvrzení, že sloup pochází ze staré románské baziliky sv. Petra a sv. Pavla z 11. století, která byla na Vyšehradu postavena. Sloup ostatně dlouhá léta stával v předsíni nynějšího novogotického chrámu.
K Čertovému sloupu se taky váže jedna pověst. Před dávnými lety se jeden kněz lehkomyslně vsadil o svou duši s čertem, že odslouží mši dříve, než čert donese z Říma sloup na stavbu vyšehradského kostela. Knězi však musel pomoci sám sv. Petr, který čerta se sloupem několikrát srazil k zemi. Když pekelník zjistil, že se sloupem přiletěl pozdě, rozbil sloup na tři kusy o kostelní střechu. Dnes tedy tajemný Čertův sloup najdete v areálu starobylého Vyšehradu. Na vyšehradské skále stojí taky zřícenina stavby zvaná Libušina lázeň ze 14. století, která sloužila jako strážnice nad řekou. Z vyšehradské skály podle Starých pověstí českých skočil bájný Horymír na svém koni Šemíku, následně přeplaval Vltavu a uháněl k rodným Neumětelům. Takový to příběh se skutečně stal, ovšem v jiné době, za jiných okolností a v jiném obsazení.
V roce 1611 vpadli pasovští žoldnéři do Prahy. Skupina pasovských jezdců se pokusila proniknout z dobyté Malé Strany přes Karlův most na Staré Město. Staroměští měšťané však stačili uzavřít bránu, takže na Staré Město proniklo jen několik pasovských jezdců. Ti se pustili do staroměstských ulic, ale postupně byli všichni zabiti. Pouze jednomu jezdci se podařilo dostat až na vyšehradskou skálu, ale ozbrojené pražské měšťany měl v patách. Pasovský žoldnéř tedy pobídl koně a skočil. Oba dopadli do vln Vltavy a žoldnéř odvážný skok přežil. Než se však stačil s koněm dostat na břeh Vltavy, přijeli k němu na loďkách plavci a rybáři a pasovského jezdce ubili tyčemi. Z Vyšehradu je velmi pěkný pohled na celou historickou Prahu a na naši národní řeku Vltavu.
TIPY NA: VÝLETY, UBYTOVÁNÍ, VODNÍ PLOCHY A ŘEKY
Ubytování v okolí - Praha
Řeka Vltava - 0,2 Km
Přehrada Džbán- 10,1 Km

Diskuze
Přidat komentář