Pomaličku, v rytmu letního hitu Despacito, ženeme směrem ke skvrnky na mapě vzdálené asi 30km od pobřeží Itálie. Rozhodujeme se pro Elbu pouze v předvečer odjezdu. Myslím, že jen dovolená v karavanu umožňuje do poslední chvíle, ba dokonce i během jízdy, upravovat plány a měnit vysněné destinace. I náznak ucpaných dálnic směrem do letovisek se může jevit jako pohoda, při které si připravíte v kuchyni něco pod zub, projdete se alespoň po chodbičce, zacvičíte si, dáte si sprchu, lehnete si do peřin, vystřídáte se za volantem ... a to vše bez toho, abyste nechali znechutit hlemýždím tempem. My to ale řešíme tak, že navigací doporučený sjezd z ucpané dálnice poslechneme a zpravidla nás čeká nečekané.
3.7. o 16: 30h necháváme naše Slovensko 2 týdny bez dozoru. Vždyť je už velké! Dálnicí míjíme Budapešť, Maribor (pauza na zdravý spánek), Lublaň, Benátky, Bolognu, Florencii až do přístavu Piombino, kde se 4.7. o 18: 40 hod. nalodíme na trajekt (Camper + 4 osoby za cca 125 EUR). O 20: 20h se už dobíjíme do prvního campingu na ostrově Elba - Rosselba le Palme ***, kde ochotný personál mimo pracovní dobu otevírá kvůli nám vstupní bránu, ba dokonce i obchod.
Tomuto kempu nechybí nic, co je užitečné (čisté, voňavé a pěkné toalety, zásobený obchod, restaurace), zábavné (bazény - koupací čepice povinná -, dětská zóna, denní i večerní animace, tenisové kurty, stolní tenis ...), příjemné (rozsáhlá exotická zahrada, prostorné místa pro camperů, milí lidé ...). Jen přístup k pláži je trochu krkolomný a její povrch "chaluhový", ačkoli moře je čisté a plné podmořského života.
Zůstáváme tu plné tři dny a podvečer 7.7. se posouváme dále směrem k ocasu ostrova. Nakoukněme do městečka Rio nel'Elba a přes Rio Marina si nacházíme poslední volné místečko v Campingu Da Mario v těsné blízkosti krásné pláže Spiaggia di Barbarossa.
Tento camping nepotřebuje animace, bazény, zahrady, speciální péči, ba dokonce jednotliví campeři jsou na sebe přitisklí tak, že se cítí jako "jedna velká rodina". Stačí pěkné toalety a jednoduchá restaurace s obchůdkem, neboť pláž otevírá svou kouzelnou náruč hned za branami campu. More je krásné, čisté jako na fotkách a šnorchlování-chtivý si věru mají co mluvit o životě pod hladinou. Večer objevíme vysvietené cestičku vedoucí na kopec u pláže, která se klikatí až k starobylé pevnosti a z útesu se kocháme pohledem na scenérii moře po západu slunce. Po pár krocích zjišťujeme, že pod námi se rozprostírá městečko Porto Azzurro, které máme v plánu ráno jako další destinaci. Na Elbe je všechno blízko a téměř odevšad vidět moře.
8.7. se přes Porto Azzurro nasměrujeme náš karavan do Capoliveri, kde si z nabídky pláží vybíráme Spiaggia Barabarca s bílým pískem (kvůli iluzi tyrkysového moře) a útesy po okrajích (kvůli Šnorchlovací zážitkem). Sluncem a mořem příjemně unavení kopírujeme pobřeží a nacházíme Camping Ville degli Ulivi *** - naše další útočiště na pár dní. Areál campu má vše, co k bezstarostné dovolené patří, nevyjímaje kaskádovitý bazén, animace, restaurace, sportoviště, standardní toalety a stín stromů. Pláž - Spiaggia di Marina di Campo patří k rozsáhlým a hustě navštěvovaným s nabídkou čerstvého ovoce ("pomelóóóó, coco, ananááááás" - vykřikují místní a nabízejí obsah košíku). V okolí na chvíli způsobujeme radost pár maminkám drobečky, kteří nám ochotně, nezištně a bez vyzvání na pomoc, s lopatkami pomáhají zahrabávat našeho syna do písku.
9.7. ještě zopakujeme konzumně - plážový program dne, ale podvečer překračujeme brány campu k cíli s názvem Club hotel Marina 2 (M2) Acquario dell'Elba (cca 27 € / 4osoby). Nejdříve si poslechnu frflání rodinného týmu, že akvárko máme i doma a kdo má tak daleko a do kopce (cca 13 minut) šlapat!?! Až se nakonec dostaneme na chodby rozsáhlého členitého interiéru s takovými živými exponáty, jaké nikdo z nás nečekal. Vědecko-výzkumně-atraktivní laděné expozice živých žraloků, mega humrů, krabů, sépií, všelijakých ryb a dalších různorodých živočichů a rostlin až po majestátní rejnoka. Zejména fotografie obrovské želvy, ulovené právě u břehu Elby, nám vyráží dech a zároveň dává naději vidět v místních vodách nečekané. Část je věnována připraveným exponátem ptactva a doplnění efektních fotografií s popisy ve třech jazycích nám nedovolí odejít přes hodiny. Nadšení a spokojeni jsme všichni.
10.7. si před odchodem z Camping Ville degli Ulivi stihneme zaplavat ve vlnách moře a s doplněnými zásobami se osmělil spát "na divoko". Cestou si podíváme horské městečko San Piero, kde v době siesty vychutnáváme prázdné ulice a zavřené Muzeum minerálů a drahokamů. Jen na náměstí ve stínu stromů u fontány posedává pár živě diskutujících starých pánů - italština je na to jako stvořená.
Nadšení a radost z nápadu toulek po rozpálených městečkách na pravé poledne u některých členů rodiny nezná hranic J. svěšené si vykračujeme a občas si i Broukáme.
Jelikož pověst o jedné z nejkrásnějších pláží patří nedaleké Spiaggia di Cavoli, jednoduše přistavíme karavan ke krajnici a strmou cestou klesneme s nadějí k ní. Asi zvykne být nádherná, ale my máme štěstí na příliš mnoho lidí, chaluh a odpadků při vstupu do moře. Hlubší je již moře čisťoučké a průzračné, ale dojem zůstává kazový.
Na nákup a večeři si vybíráme oblast Seccheto a opravit dojem se chystáme hned ráno. Kempování na Elbe v karavanu "jen tak" na odpočívadle při západu slunce se vyskytuje v našich vzpomínkách jako skvělý nápad.
11.7. se probouzíme nad druhou z nejkrásnějších pláží - Spiaggia di Fetovaia s odhodláním napravit si dojem. Marně. Zřejmě bouře na moři doplula odpudivý většinou plastový odpad až ke břehu. Zjevně i místní byli znepokojeni. Vytrváme tam téměř celý den, vždyť chobotnicovou šalátik a palačinky na strategickém místě ve stínu vědí mnohé napravit. Vlastně i pohled do dálky přináší požitek.
Vyčerpávající lenošení na pláži nás motivuje k nenáročnému pokračování spaní "na divoko" na parkovišti těsně pod nejvyšší horou ostrova Elba - Monte Capanne.
12.7. - ignorujíc šťavnaté frflání teenagerů patřících k rodině nadšených českých turistů, kteří se vydali na pěší túru na vrchol, nasedáme do klecové lanovky, která nás veze na Monte Capanne (1019m) a je to jedinečný zážitek. Cestou spatříme muflona a na samotný vrchol si pár strmých metrů ještě vykračují. Odměnou jsou pohledy a výhledy.
Ve vesničce Poggio se projdeme a občerstvíme v "La dolce vita" a nakoupíme místní speciality namísto suvenýrů pro rodinu. Ještě máme chuť jít se někam na pláž, ale vzdáváme to po dvou nezdařených pokusech v okolí Sant'Andrea, kam se s karavanem jednoduše nedostaneme. Zachraňuje nás Camping Scaglieri Village, kde poslední dny dovolené v zajetí odpočinku u Tyrhénského moře, plážových barech, večerních specialitky a Grappa.
15.7. se pokusíme dohonit ještě to, co jsme odložili, proto hned nedaleko campingu objevíme odbočku k Napoleonově vyhnanskému sídlu Villa San Martino, kde naše děti trvají na tom, abychom jejich někdy za trest "vyhnali" do takového krásného paláce. Jsou ochotné to strpět. Nepřetržité slunné a horké dny nejsou zcela stvořené na odiv památek, proto si na rozloučenou s Elbou vybereme Spiaggia dell'Enfola, kde moře téměř ošpliechať samo sebe, protože se setkává na nejužším místě ostrova.
Z jedné strany je pláž písčitá, ale my si vybíráme masážní - kamenitou, kde je moře čiré a plné života, o čemž nás přesvědčují i potápěči. Z mola děti skáčou do vln a my máme čas na dozvuky. Na hlavní město Portoferraio si necháváme pár hodin toulek po hradbách, historickém centru, muzeu, kostele, přístavu a po vydatném obědě si vybereme z husté nabídky trajektů (Toremar) a o 20.h už míváme vzdalující se Elbe.
ELBA k nám byla velmi přátelská, pohostinná, ukázala se nám shora i po obvodu z pláží. Připravila si pro nás krásné slunečné turisty vysněné počasí a vyzdobila se rozkvetlé oleandry, buganvíliemi a ibišky. Vyléčila naše dovolenkové rýmy a jiné neduhy, pečlivě shromažďovány během školního roku. Její oslnivou povahu budeme s nadšením šířit dál.
Cestou domů si zážitky z Elby pečlivě neseme v karavanu tak, že odmítáme jakékoli další italské skvostné zastávky, aby nám z něj nevypadly. Přenocujeme někde u hotelu na parkovišti a 16.7. o 22:30 dorazíme domů.
Ve jménu našeho rodinného rozpočtu děkujeme dovolené v karavanu i za to, že si nepotřebujeme kupovat větší byt, protože ačkoli během roku občas konstatujeme, že je nám už malý, vždy po návratu z dovolené se neumíme nabažit toho obrovského prostoru.
Miščíkovci
Komentáře
Přidat komentář