Karavanem z Francie do Rakouských Alp - díl 10.
Pondělí - den zahajujeme plaváním v bazénu a zjišťujeme, že jediný pár, který tady taky plave, jsou Češi, kteří přijeli za vínem. Dnes už nejsou v plánu žádné památky, jen poslední akvadukt s vodopádem v Gemenos. Tak jsme zase naletěli průvodci na netu, akvadukt je na soukromém pozemku, je starý tak maximálně 50 let a vodopád má výšku necelé 3 metry :-(
Je pravda, že se paní v infocentru divila, proč to hledáme. Končíme s historií a sjíždíme k moři. Cachtáme se v moři u La Ciotat a odpoledne nacházíme kemp v Saint Cyr sur Mer. Je sice bez bazénu, ale pláž je jen 50 metrů od vchodu, tak zbytek dne se jen válíme u moře. Většinu naší cesty jedeme podle hrubého plánu, ale včera jsme odbočili. Při přesunu ze Saint Chamas do Aix najednou Janinka říká: "tamhle na horizontu to vypadá zajímavě" a tak na první odbočce vlevo jedeme na Éguilles. Historické městečko je celé na kopci. Necháváme auto dole na kraji v Rue d´Aix, kde je na parkovišti poslední místo a pěšky stoupáme k radnici na nejvyšším bodu města. Z budovy dýchá historie a tak mi to nedá a lezu dovnitř prošmejdit ji až k půdě, nádhera. Mezitím se venku srocuje cikánská svatba, jsme zároveň i vedle kostela, takže nevíme jestli sledovat nastrojené účastníky nebo se kochat nádherným výhledem. Při zpáteční cestě k autu jdeme jinými uličkami až narazíme na partu asfaltérů, kteří pokládají nový koberec na celou šířku ulice. Chodníky nikde, teplý měkký asfalt, není kudy projít. Já nějak přeskáču, ale Janinku berou do náruče a přenášejí na bezpečné místo - to je servis.
DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});