Krušné hory - západ, tipy na rozhledny

Krušné hory jsou se svou délkou přes 130 km naším nejdelším a pohořím. I přes svou snadnou dostupnost jsou však dosud jedním z nejméně navštěvovaných horských skupin České republiky. Za to vděčí zejména nepříliš dobré pověsti z devadesátých let. Tehdy byly známy především zničenými vrcholovými partiemi lesů . Od exhalací z tepelných elektráren v Mostecké či Sokolovské hnědouhelné pánve a také z Německé strany.  Tato doba je už dávno pryč a zdejší příroda si za třcet let obdivuhodně poradila s nápravou škod minulých generací. Zdejší lesy a příroda jsou husté a krásně zdravé . A právě proto že jsou vrcholové partie v západní části Krušných hor většinou zalesněné,  nenajdeme v nich mnoho přirozených výhledů do krajiny.  V některých místech si tak musíme pomoci lidskými výtvory - tedy rozhlednami. 

Mezi nejvyhledávanější vyhlídkové cíle v západní části tohoto pohoří patří například rozhledna na Blatenském vrchu.  Poblíž ní. u  Horní Blatné  můžete také navštívit i zajímavé pozůstatky po důlní činnosti v Krušných horách. To je například propadlina středověkých cínových dolů zvaná jako Vlčí jámy. 

Další oblíbenou rozhlednou je ta  na Tisovském vrchu zvaná též Pajndl . Tyčí se na skoro 1000 m vysokém kopci nad městem Nejdek a poskytuje úžasné výhledy a možnosti pozorování například východu a západu slunce. Z této rozhledny dohlédneme na další vyhlídkové body pohoří .  Jedním z nich je například rozhledna ve výletní restauraci na vrcholu hory Plešivec ve výšce 1019 m. Výhledy z této věže si můžete vychutnat pouze jako hosté výletní restaurace případně za malý poplatek si zakoupit vstupenku ve výčepu.  Nutno dodat , že oblíbená restaurace na Plešivci je také patřičně drahá , za což vděčí nově vybudovanému lyžařskému areálu z mnoha lanovkami a vleky,  který patří k nejnovějším v České republice.

Proto i výhledy z této věže již nejsou tak působivé jak tomu bývalo dříve. Kousek pod vrcholem se  nachází naučná stezka krušnohorských pověstí,  kde se u informačních tabulí a vyřezávaných skulptur máte možnost seznámit s hlavními mystickými a pohádkovými bytostmi těchto hor.

Nedaleko se nachází také přírodní Plešivecká vyhlídka,  která  poskytuje přirozený výhled ze skaliska jihozápadním směrem, již nerušený vleky a budovami.

Pokud se z Plešivce vydáte severním směrem přes Boží Dar dojedete na nejvyšší horu celého pohoří Klínovec

Ta by měla se svými 1244 m poskytovat nejlepší výhled do kraje.  Výhodou pro lenivé turisty je podobně jako u Plešivce,  také to,  že až na vrchol Klínovce můžete vyjet autem a zaparkovat na některém z parkovišť. Na tomto místě se bohužel sbíhají výstupní stanice lanovek a vleků jednoho z největších lyžařských středisek v celé České republice a tak je atmosféra tohoto místa lidskou činností již také narušena. 

Pro lepší výhled přes lesy využijte nově opravené rozhledny, která těsně přiléhá k dnes již nefungujícímu a zchátralému horskému hotelu.

Pokud  však vyjde počasí a je podkrušnohoří přikryto inverzní pokličkou , jedná se opravdu o jedinečný zážitek,  za kterým sem jezdí mnoho turistů i fotografů.

Na protější straně v Sasku můžete také vyjet na kole nebo autem až na vrchol nejvyšší hory bývalého východního německa tím je Fichtelberg. Ten je jenom o pár metrů nižší než sousední Klínovec a tyčí se nad lázeňským městem Oberwiesenthal.

Naše západní hraniční pohoří však nabízí i mnohé další výhledy, které svou romantičnosti daleko předčí výhledy z turisticky navštěvovaných rozhledem. Musíte se za nimi však vydat pěšky nebo na kole a ví o nich opravdu jen ti prraví krušnohorci. Ale o tom zase až někdy příště....