České Švýcarsko - lodičkou přes Edmundovu soutěsku

Když jsme se pohodlně uvelebili v lodičce, mohli jsme si už dosyta vychutnávat krásu skalního kaňonu, jehož stěny jsou podle výkladu průvodce a prevozníka v jedné osobě, místy vysoké až 150 metrů. Možná by se někomu takový výlet mohl zdát poněkud kýčovitý, ale s osobitým a vtipným výkladem, který byl vzhledem k přítomnosti německých turistů dvojjazyčný, byl vlastně docela zajímavý.

Vlnu smíchu u většiny přítomných vyvolal umělý vodopád, který se spouští zatažením za ocelové lanko, zajímavé také bylo hledat podobu reliéfů a různých postav a zvířat tam, kde nám je doporučoval převozník hledat. Někdy to dalo fušku a bylo zapotřebí hodně fantazie, aby si je člověk na daném místě tak nějak představil. Plavba Edmundovou soutěskou trvala asi 20 minut, cestu Divokou soutěskou jsme už neabsolvovali, ale vydali jsme se strmým kopcem vzhůru do Mezné, kde jsme se občerstvili v restauraci Na Vyhlídce. Musím říct, že nám orosený půllitr piva přišel opravdu vhod. No a pak už nám zbýval poslední kus cesty do Mezní Louky, kde nás čekala ještě jedna noc pod stanem, než jsme mohli vyrazit na cestu k domovu.

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});