Loni z jara jsem vzala svého manžela na malý výlet do Chřibů. Nikdy tam nebyl, což je pro mě nepochopitelné, protože to sem měl vždycky kousek. Já naopak v Chřibech prožila dětství díky skautským táborům. A jsem za to vděčná. Vždycky mě tady přepadne nostalgická nálada. Ale pak se ozve ten rozumný hlas v mé hlavě a řekne: „Děvčico, vzpamatuj se! Co budeš dělat, až ti bude 50??.“ No jo. Takže zpátky do reality a šupem na tu zříceninu hradu jménem Cimburk! Protože jsme neměli na výlet moc času, na Cimburk jsme se vydali z parkoviště „u Křížku.“ Odtud je to po žluté turistické značce na hrad necelé 2 kilometry. Cesta vede lesem a projdete po ní relativně dobře i s kočárkem. Zhruba někde na půl cesty se můžete osvěžit vodou z místní studánky, nezapomeňte proto třeba na plecháček, ať můžete ochutnat.
Hele, vždyť tam nic není!
Asi po 30 minutách jsme skoro u cíle. Cestou potkáváme v protisměru nějakou partu lidí, kterou Cimburk moc nenadchl. Lehce jsme to poznali podle věty: „Hele, vždyť tam nic není, za co chtěli peníze?“ No jo, kdo by to byl čekal, že na zřícenině toho nebude moc k vidění. To sem měli přijít někdy ve 14. století a nestačili by se divit. Ale fungující stroj času ještě nikdo nesestavil. A tak nám musí stačit jen naše fantazie.
Je to samozřejmě věc názoru, ale podle mě je toho na Cimburku k vidění dost. V porovnání s ostatními zříceninami, kde kolikrát najdete jen jedno torzo zdi, je Cimburk „luxus.“ Ale nebylo by tomu tak, kdyby se před pár lety nerozhodla tuto zříceninu zachránit parta lidí. Odvedli kus práce jak na statickém zajištění pozůstatků staveb, tak i na vyčištění okolí a oprav nejnutnějších věcí.
Významná pevnost doby lucemburské
Cimburk patřil mezi významnou strategickou pevnost. Postaven byl někdy v letech 1327 – 1333 Bernardem z Cimburka, zemským podkomořím ve službách Jana Lucemburského. Majitelé se na hradě střídali jak na běžícím pásu, každý z nich ale provedl nějakou tu menší přestavbu. Svůj význam Cimburk ztratil na konci 17. století a na začátku 18. století je už v knihách uváděný jako pustý.
Co je na Cimburku k vidění?
Prohlídka hradu je individuální. Na pokladně dostanete text k historii hradu a můžete vyrazit. Text nemusíte číst, můžete se jen procházet a představovat si, jak dříve vypadal hradní palác, mohutná obranná věž, hradní bašta, kaple nebo parkán. Tuto variantu vždycky na zříceninách volím já. Informace k historii většinou načtu předem.
Je fajn, že během hlavní sezóny se na Cimburku koná také řada akcí. Můžu jen doporučit návštěvu festivalu malých pivovarů, hradního koštu, hradozámecké noci, dne múz s ukázkou středověkých řemesel nebo různá šermířská odpoledne. Vstupné, které se na akcích vybírá, jde na záchranu hradu. Stejně jako běžné vstupné.
Na každé akci hraje vždycky taky nějaká kapela, což dodá konkrétní akci ten správný šmrnc. Třeba na hradním koštu vína hraje i cimbálka. Kluci hrající v krojích uprostřed středověkých rozvalin jsou pecka. A různé taneční kreace návštěvníků oblečených ve středověkém oblečení jsou k nezaplacení. A nikomu to nevadí! Čím bláznivější, tím lepší. J
A když se vám z nějaké akce nebude chtít domů, klidně můžete přespat. Buď v lese ve stanu a nebo přímo v areálu hradu v nějaké tamní budově. Nebojte, tamní hradní budovy na přespání mají střechu.
Každou sezónu probíhají na Cimburku nejrůznější opravy a úpravy. Když budete mít chuť, můžete i vy přidat ruku k dílu. Dobrovolníků není nikdy dost. Sama jsem se několikrát účastnila pracovních víkendů. A hned při první mé účasti se nám podařilo při vyklízení menšího plácku objevit základy původní vstupní brány ze 14. století. Takže pokud patříte mezi milovníky torzální architektury a amatérské archeology, přijde přidat ruku dílu! Stojí to za to.
Komentáře
Přidat komentář