Hrady a zámky

Jihozápadní části Masarykova náměstí vévodí rozsáhlý zámecký komplex. Z náměstí severní branou vstoupíte do areálu honosného renesančního zámku se sgrafitovým kvádrováním a věží. Na zámku si například můžete prohlédnout renesanční zámecké pokoje z doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka. Je zde Dvořanská světnice, jídelna s renesančním nábytkem, knihovna, kunstkomora a alchymistická laboratoř z období posledních Rožmberků. Dále jsou zde na zámku schwarzenberské pokoje, například jídelna, pracovna, salon a ložnice knížete a salon kněžny. V zámeckých komnatách se nachází dobový mobiliář, obrazy a sbírka porcelánu. Na zámeckém nádvoří stojí barokníkašna a k zámku přiléhá upravený zámecký park o rozloze 6 ha. Severní hranice zámeckého parku je tvořena mohutnou hrází rybníka Svět. Tento rybník, kterému jeho stavitel Jakub Krčín z Jelčan obětoval Svinenské předměstí, byl dokončen roku 1573. Rybník s dvakrát lomenou, takřka kilometr dlouhou hrází a maličkým ostrůvkem, má v současné době plochu 201 ha. Na jeho protějším břehu stojí v anglickém parku novogotická Schwarzenberská hrobka s předsunutou věží z konce 19. století a nedaleko se nachází přírodní koupaliště Ostende.

Jen málokteré naše město se může pochlubit dvěma zámky. Jedním takovým městem jsou právě Dačice. Ve městě najdete Nový zámek a Starý zámek. Na Havlíčkově náměstí stojí Nový zámek, původně renesanční stavba z 16. století, který v 19. století získal empírovou podobu. Nový zámek je čtyřkřídlou empírovou budovou s barokní hranolovou věží při zadním průčelí. Jedná se o významnou ukázku venkovského šlechtického sídla s nonšalantní elegancí proslulých vídeňských salónů z 19. století. Je zde umístěna zámecká expozice. V interiéru zámku je monumentální schodiště s iluzivní výzdobou kazetového stropu. Mezi nejkrásnější zámecké prostory patří zrcadlový taneční sál s nástropními malbami a rozsáhlá, dřevem vykládaná knihovna ovlivněná secesí. V ostatních místnostech si návštěvníci mohou prohlédnout dobový mobiliář, obrazy a plastiky.

Původní gotický hrad Český Krumlov založili v polovině 13. století páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znamením pětilisté růže. Ve 14. století vlastnili hrad páni z Rožmberka, kteří zde taky přesídlili. V 17. století byl hrad v držení šlechtického rodu Eggenbergů, kteří jej nechali přestavět na barokní zámek a založili zámecké zahrady. Pak od počátku 18. století až do poloviny 20. století patřil Český Krumlov knížecímu rodu Schwarzenbergů, kteří jej ve druhé polovině 18. století nechali přestavět ve stylu vídeňského baroka.

Z přístavu Předmostí se vydáte po červeně značené turistické cestě k hradu, ke kterému je odtud přibližně 7 km. Zejména některé rodiny s menšími dětmi přivítají, že mohou autem dojet až do osady Svatý Tomáš a odtud je to k hradu pouze 0,5 km. Tato osada Svatý Tomáš dostala své jméno podle gotického kostela sv. Tomáše ze 14. století. V osadě stojí taky lovecký zámeček, který dnes slouží jako hotel.

Nové Hrady, monumentální gotický hrad Rožmberků ze 13. století, stojí na severním okraji Novohradských hor. Hrad chránil takzvanou Českou stezku vedoucí z Čech do Rakouska. V roce 1620 císař Ferdinand II. postoupil hrad šlechtickému rodu Buquoyů, kteří jej drželi až do poloviny 20. století. Hrad s dominantní hranolovou věží je obehnán hlubokým vyzděným příkopem, přes který vede k přední bráně most. Hradní budovy při severní a západní hradbě byly barokně přestavěny. Hrad byl nákladně restaurován.

Městečko Hluboká nad Vltavou je neodmyslitelně spjato s novogotickým zámkem. V tomto městečku a jeho okolí lze však příjemně strávit celý den a navštívit další turisticky velmi atraktivní místa. Držme se však tradice a nejdříve navštívíte zdejší zámek. Původně gotický královský hrad byl v průběhu dalších staletí přestavěn na renesanční a barokní zámek. Za vlády knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho ženy Eleonory proběhla v letech 1840 – 1871 romantická přestavba zámku do dnešní podoby. Jako vzor pro novou stavbu zámku Hluboká si kněžna Eleonora zvolila anglický královský zámek Windsor. Zámek Hluboká je dvoupatrovou budovou na půdorysu protáhlého pětiúhelníku s dvěma vnitřními nádvořími a velkou věží. Stavbu doplňují různé arkýře, ochozy, střílny, cimbuří a další různé detaily novogotické architektury. Monumentální romantický zámek na protáhlém hřebeni, který bývá v noci nasvícen, je dobře viditelnou dominantou celého kraje. Zámek je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách.

Na ostrohu nad soutokem Nežárky a Hamerského potoka stávalo již v 10. století opevněné, slovanské, knížecí hradiště. Na počátku 13. století zde byl založen hrad, jehož držitelem byl již roku 1220 Jindřich, nejstarší syn zakladatele rodu Vítkovců, Vítka z Prčice. Hrad a zámek Jindřichův Hradec stojí nad rybníkem Malý Vajgar, který sousedí s rybníkem Velký Vajgar s půvabným ostrůvkem. Původní gotický hrad byl v druhé polovině 16. století a počátkem 17. století přestavěn na honosný renesanční zámek. Celý areál hradu a zámku se rozkládá kolem tří nádvoří na ploše více než 3 ha. Svojí rozlohou se tak řadí na třetí místo v České republice po Pražském hradu a hradu a zámku v Českém Krumlově.

Každý milovník přírody a umění by se měl vydat na celodenní výlet do pražské Tróji a navštívit tak zámek Trója, nebo jinak řečeno Trojský zámek. Zde se totiž nacházejí v těsné blízkosti hned tři velká turistická lákadla: Barokní zámek, ZOO a Botanická zahrada. Barokní zámek Trója leží na severním okraji Prahy na pravém břehu Vltavy v trojské kotlině. Byl postaven v 17. století francouzským architektem J. B. Matheyem ve stylu přepychové římské vily. Zámek byl postaven jako letohrádek pro hraběte Václava Vojtěcha Šternberka. Zámek je jednou z nejvýznamnějších ukázek barokní architektury v naší zemi.

Vstup do areálu Vyšehradu ve směru od Pankráce vede dvěma barokními bránami Táborskou a Leopoldovou. Poblíže Táborské brány stojí zbytek středověké brány zvané Špička ze 14. století, ve které je informační centrum. Ve směru od Nuselského údolí se do areálu vstupuje empírovou Novou, nebo taky Cihelní branou. V jejím prostoru se nachází malá expozice z dějin Vyšehradu a je zde taky vchod do přístupné části kasemat – vojenských tajných chodeb pevnosti. Podzemní chodba končí velkým sálem zvaným Gorlica, ve kterém jsou instalovány některé originální plastiky z Karlova mostu, kde byly nahrazeny kopiemi. Rotunda sv. Martina je nejstarší pražskou zachovalou rotundou. Byla postavena již ve druhé polovině 11. století a pamatuje tedy největší slávu opevněného Vyšehradu, který se stal v 11. – 12. století přechodným hlavním sídlem českých panovníků, namísto Pražského hradu. Rotunda je kruhovou stavbou s apsidou, kuželovitou střechou a lucernou se sdruženými románskými okénky.

Pražský hrad je symbol více než tisíciletého vývoje Českého státu, který se od svého vzniku koncem 9. století neustále vyvíjí po celých jedenáct set let. Je to monumentální komplex palácových, úředních, církevních, opevňovacích a obytných staveb všech slohových období. Pražský hrad se rozkládá kolem tří nádvoří na ploše 45 ha. Původně byl sídlem českých knížat a králů, od roku 1918 je sídlem prezidenta. Z Hradčanského náměstí vejdete do hradu hlavní branou, kterou zdobí barokní sochy gigantů a dostanete se na I. hradní nádvoří. Tato část hradu je nejmladší, pochází ze sjednocovací přestavby z 18. století. Matyášovou branou, která je jednou z nejstarších barokních památek v Čechách, vstupujete na II. nádvoří, které vzniklo za vlády císaře Rudolfa II. v 16. století. Zde v objektu bývalé renesanční konírny má sídlo Obrazárna Pražského hradu. Můžete se zde prohlédnout díla italských, německých, nizozemských a vlámských starých mistrů a taky umělců českého baroka a některých současných malířů.

Původně gotický hrad Žleby nechal koncem 13. století postavit Jindřich z Lichtenburka. Hrad byl později přestavěn na renesanční a barokní zámek. V polovině 19. století ho tehdejší majitel kníže Karel Vincenc Auersperg nechal novogoticky přestavět podle anglických předloh. Romantický zámek má tak věže s cimbuřím, arkádové ochozy, Rytířský sál, zbrojnici a gotickou kapli Zvěstování Panny Marie s malovanými okny.

Původně gotický hrad typu francouzského kastelu byl později upraven renesančně a přestavěn na barokní zámek. Na konci 19. století nechal nový majitel, následník rakouského trůnu, arcivévoda František Ferdinand ď Este zámek Konopiště přestavět v duchu historizujícího romantismu a umístil zde své hodnotné sbírky.