Region Hont, který leží v jižní části středního Slovenska nabízí mnoho přírodních i kulturních památek. Nacházíme se v zdánlivě nenápadné jižní části regionu, kde jsou méně navštěvované přírodní památky, ale možná pro širší okolí zajímavější, protože jsou málo "okoukané".. 
Tento víkend se začínal velmi nudně a deštivě, takže jsme se nemohli dočkat, že se konečně počasí umoudří a dopřejeme si alespoň malou procházku v přírodě. Měli jsme chuť na nenáročný výlet, spojený s krásnými výhledy, a tak jsme si to namířili na Krehoru. Tuto přírodní památku tvoří skalní převis, vyčnívající z lesa a připomíná lesní skalní terasu. Nachází se nad obcí Čebovce, která může být pro návštěvníky záchytným bodem, jak najít toto místo. Z obce odbočíte směrem na Zvolen a po několika minutách uvidíte na pravé straně silnice rampu a za ní lesní cestičku, kterou se dostanete na Krehoru... 
Mnoho lidí by si tuto procházku mohli zpříjemnit například houbaření nebo focením. Jelikož bylo po období rozsáhlých dešťů a všude bylo množství hub, stali se okamžitě i mou inspirací na focení.
Směrem k skalnímu převisu se otevírají výhledy na okolní lesy.. 
Procházka lesem byla inspirativní, ale výstup na Krehoru v tomto období bych nazvala nezapomenutelným. Tentokrát se nám potvrdil fakt, že i místa, která zde navštěvujeme často, mohou svou atmosférou překvapit. Je období říje, čili je běžné, že je v lesích slyšet jeleny, ale na tomto místě se doslova ozývalo všechno z lesa, který byl přímo pod námi, takže jsme měli celou podívanou jako na dlani. 
Odtud byste spadnout asi nechtěli...
Představte si, že jdete tichým a klidným lesem, a jakmile přicházíte na vaše cílové místo, začínáte slyšet hlavně díky ozvěně doslova řvání velmi velkého množství jelenů. Dokonalé panoramatické výhledy ještě znásobily pocity, které jsme z tohoto zážitku měli. Komunikaci divoké zvěře jsme chvíli poslouchali a pouze si představovali tu zvířecí říši pod námi, kterou zahalujou stromy. 
Přemýšlela jsem, že pokud bych se tam v tomto období ocitla sama, asi bych raději utíkala zpět do bezpečné civilizace. Ale protože mám u sebe vždy přítele nebo kamarády, nemusím se bát. Jsem ráda, že jsme letos stihli zažít i takovou atmosféru lesa a hlavně bez lidí (a bez roušek)..
Komentáře
Přidat komentář