Příroda

Po malé exkurzi do historie na zámku Kratochvíle, jsme se před přejezdem na Lipno ještě vypravili do Šumavského podhůří, konkrétně na horu Kleť. Na jejím vrcholu byla naším cílem jednak Josefova věž, první kamenná rozhledna postavená na území Čech, jak bylo uvedeno v dostupných materiálech na internetu, druhak hvězdárna, která byla postavena v šedesátých letech minulého století.Po nastudování turistických příruček, ve kterých se psalo, že cesta na vrchol hory je dlouhá kolem sedmi kilometrů, jsme se rozhodli pro pěší výlet. Jako výchozí bod pro naši cestu jsme si vybrali vlakové nádraží v Českém Krumlově. Počasí nám přálo, takže vybaveni dobrými botami, pohodlným oblečením a batohy, ve kterých nechybělo něco dobrého na zub a hlavně dostatek pití. Pitný režim je důležitý a na letních cestách mě nezklamala nerezová láhev, která má velmi dobré termoizolační schopnosti, a to jak pro teplé, tak i pro studené nápoje, což bylo pro mě vzhledem k letnímu období důležité. 

Můj pobyt v Janských Lázních se chýlil ke konci. Když jsem tam přijížděla, myslela jsem, že jde o docela velké město, ve kterém to určitě „žije“. Možná to bylo obdobím mezisezóny, čímž květen určitě byl, že mi město přišlo až příliš klidné a trochu nevlídné, protože některé penziony vypadaly, že na své hosty teprve čekají, plno restaurací bylo na přechodnou dobu zavřených a neméně budov bylo v tak žalostném stavu, že jsem se kolem nich bála procházet, aby mi něco nespadlo na hlavu. Veškeré nákupy se daly udělat ve dvou vietnamských večerkách. Ruch byl vlastně jen v okolí kolonády, kam se při hezkém počasí vždycky nahrnuli lázeňští hosté.

Poté, co jsme opustili přeplněné Orlí hnízdo a Pravčickou bránu, jsme pokračovali směrem ke Hřensku. I když cesta vedla převážně z kopce a byla méně náročná než ta, kterou jsme už měli za sebou, dala nám přece jen trochu zabrat. Ale okolní příroda stejně stála za to. Poslední část cesty jsme zvládli už v pohodě, po silnici, a po krátkém občerstvení u stánku na začátku Hřenska, jsme vyrazili k přístavišti na řece Kamenici u Edmundovy (někdy také Tiché) soutěsky. Ta byla oficiálně zpřístupněna v roce 1890, Divoká soutěska, která následuje za ní, až o osm let později. V přístavišti jsme museli čekat na odjezd lodičky dobrých patnáct minut a spolu s námi tam netrpělivě přešlapovalo dalších pár desítek netrpělivých lidí. Opravdu jsme si na tenhle výlet nevybrali nejlepší dobu.

Krušné hory jsou se svou délkou přes 130 km naším nejdelším a pohořím. I přes svou snadnou dostupnost jsou však dosud jedním z nejméně navštěvovaných horských skupin České republiky. Za to vděčí zejména nepříliš dobré pověsti z devadesátých let. Tehdy byly známy především zničenými vrcholovými partiemi lesů . Od exhalací z tepelných elektráren v Mostecké či Sokolovské hnědouhelné pánve a také z Německé strany.  Tato doba je už dávno pryč a zdejší příroda si za třcet let obdivuhodně poradila s nápravou škod minulých generací. Zdejší lesy a příroda jsou husté a krásně zdravé . A právě proto že jsou vrcholové partie v západní části Krušných hor většinou zalesněné,  nenajdeme v nich mnoho přirozených výhledů do krajiny.  V některých místech si tak musíme pomoci lidskými výtvory - tedy rozhlednami. 

Nejen za hranicemi Česka na vás čekají zajímavá místa na výlet. I v turistikou často opomíjeném Ústeckém kraji je možné objevit netušená zákoutí. Na pomezí Českého středohoří, v Pnětlukách na Lounsku, můžete při svých toulkách lesem doslova a do písmene narazit na Čertův kámen. Jednoduše Čerťák, tak jsme mu všichni říkali během celého dětství, což se nezměnilo ani v dospělosti. A ten se bude dozajista líbit především vašim malým dětem.Protože na svém místě může někomu připadat poněkud nepatřičně, nabízí se otázka, kde se zrovna na tomhle místě vzal. A vysvětlení je snadné a traduje se již od nepaměti.

Dnes jsme se vrátili s naším karavanem z dovolené, kterou jsme trávili na Malé Skále. Musím říci, že dovolenou jsme si náramně užili. Z počátku jsme si říkali, zda se našim dětem bude na Maloskalsku líbit. Když jsme se s nimi totiž před prázdninami začali na téma dovolená bavit, jejich jasným slovem bylo, že chtějí k moři. Není se jim co divit, protože loni jsme navštívili Chorvatsko, které bylo také krásné.

Dovolená snů uprostřed přírody a naplněná sportem na čerstvém vzduchu! To nabízí kempy v oblasti Lago di Garda. Je to ideální cíl pro ty, co chtějí strávit aktivní dovolenou v hlavním evropském městě outdorového sportu. Údolí Ledro v jižním Trentinu pár kilometrů od jezera Lago di Garda je vhodným místem pro trávení dovolené v horách a zároveň u jezera. Jezero Ledro je výborným výchozím místem pro četné trasy na horských kolech a horské stezky pro treking. Milovníci horských kol mohou využít 200 km zpevněných cyklostezek vedoucích po asfaltových cestách, lesem nebo vojenských cestách, na kterých si mohou užívat panorama jak jezera Ledro, tak jezera Garda. Výborná trasa pro příznivce horských kol je cesta vedoucí od jezera Ampola na vrcholek hory Tremalzo.

Pro velké ohlasy na ubytování v Západních Čechách Vám přinášíme další zajímavý tip. Vybíráme vždy z ověřených kempů s historií. Mezi takové kempy patří i Camp Karolina, který leží uprostřed lesa a přitom má v dosahu veškerou infrastrukturu. Tento kemp je hodně navštěvován nejen pro svoji polohu, ale i pro svůj klid. I proto zde můžete vidět hodně rodin s dětmi.

Pokud rádi jezdíte na kole lesem a objevujete jeho tajemství, určitě vás potěší, že jen kousek od Plzně  vznikla nová naučná stezka (NS) Kokotské rybníky. Na devítikilometrovém okruhu najdete 11 zastavení s tabulemi a odpočívkami. Právě tuto sobotu byla za účasti zástupců Plzně i obcí, které se na její realizaci podílely, otevřena. Informační tabule představují nejen zajimavosti polesí kolem Kokotských rybníků, ale i přilehlých obcí. NS můžete projet na kole, jako jsme to udělali my s novou cykloprohlídkou Rokycanskem, která měla v sobotu 10. července premiéru. Jen pár hodin poté byla nová NS slavnostně otevřena...

Největším lákadlem této stále oblíbenější země východní Evropy je takřka odjakživa Černé moře. Do původně sladkovodního jezera se před cca 7500 lety vlilo slané Středozemní moře, které se tehdy přelilo přes Bospor a zaplavilo do té doby poloslané či sladké jezero. Především díky tomu je voda Černého moře téměř sladká a kyslík pouze u hladiny. Původní jezero bylo zaplaveno tak rychle, že se dodnes vody nestačily dokonale smísit. Hustší slaná voda Středozemního moře většinově klesla ke dnu, zatímco sladká voda původního jezera se drží na povrchu. Voda na hladině tedy obsahuje zhruba poloviční koncentraci soli.

Mělké moře vyskytující se oblasti, které v dnešní době nazýváme Českým Švýcarskem, dalo před mnoha milióny let vzniknout čarokrásným, zcela unikátním, pískovcovým skalám, tvořícím vskutku roztodivné přírodní útvary.

O kempu Karolina jsme se dověděli z internetu, kde se nám donesla informace, že tento kemp byl oceněný televizí Nova stříbrnou hvězdou za rekreační ubytování a služby. Kemp je zameřený především na rodiny s dětmi, co my jsme, tak jsme to chtěli zkusit... V kempu bylo fajn, zážitků jsme si donesli tunu. Od sportovních aktivit, jako je ping-pong, cyklistika až po houbaření. Bohužel jsme kemp navštívili ke konci srpna, kdy se teploty drželi na úrovni 20-22 stupnů, takže bazén jsme museli vynechat. Když si pomyslím, že jsem se obával toho, co budu v kempu dělat po dobu 7 dnů, tak ted mi to přijde směšné, protože jsme tam nakonec strávili 9 dnů a to jsme si nestihli obhlídnout kulturní památky v okolí..